Nepoužívejte umělou inteligenci ke zbytečnostem. Její spotřeba energie je neudržitelná, varují etici
Odborníci na etiku upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je rychlá a výkonná, ale pro mnoho úkolů má příliš velkou spotřebu energie. Je to podobné, jako kdybychom jezdili na nákup závodním autem. Velké technologické firmy jako Google, Microsoft nebo Amazon už dokonce investují do atomových elektráren. Dá se s tím něco dělat? A proč je lidský mozek ve srovnání s umělými neuronovými sítěmi stále mnohem efektivnější?
Iva Švecová je specialistka na mikroskopy v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Pod jejíma rukama se někdy střídají skutečné nervové buňky a umělé nervové sítě. Teď mi ukazuje snímky z mikroskopu, které je potřeba analyzovat.
Čtěte také
„Na obrázku vidíme buněčnou kulturu. Normální člověk vidí: tady je jeden červený blok – to asi znamená, že tam bude jedna buňka. My to ale musíme nějak vysvětlit počítači,“ vysvětluje.
„Jako programátoři bychom věděli, jak s počítačem komunikovat, ale jelikož jsme biologové, tak to často nevíme. Půjdeme tedy za nějakou umělou inteligencí, za jazykovým modelem, jako je ChatGPT, a poprosíme ho: Vytvoř mi script na segmentaci jader ve fluorescenčním obrázku.“
A ChatGPT následně vygeneruje kód v programovacím jazyce i s poznámkami, které vědcům vysvětlí, podle jakého mechanismu AI data analyzovala.
Desetkrát více energie
Jazykové modely v tomto případě hlavně ušetří čas. Vědkyně má odpověď po ruce rychleji, než kdyby musela nejasnosti v programování dohledávat ať už na internetu, nebo v knihovně. A když nějaké části nerozumí, může umělé inteligenci položit i doplňující dotazy.
Přitom ale každá odpověď jazykového modelu spotřebuje asi desetkrát víc elektřiny než jedno obyčejné internetové vyhledávání. Potvrzují to výpočty americké výzkumné organizace pro energetiku EPRI.
Je to podobné, jako kdybychom se vydali na cestu závodním autem nebo soukromým vrtulníkem: jsou mimořádně výkonné a rychlé, ale o to větší mají spotřebu, podotýká odbornice z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd Barbara Zitová.
„Staví se čím dál větší modely, je potřeba čím dál víc výpočtů, víc dat na trénování, takže se to celkově zdražuje,“ konstatuje s tím, že rostoucí zájem firem o AI znamená i čím dál větší počet existujících modelů. A spotřeba raketově stoupá.
Mozek se vyplatí
Podle Barbary Zitové bude stále důležitější otázka, k čemu se vyplatí používat umělou inteligenci. Na jedné straně jsou speciální vědecké algoritmy, na druhé straně AI pro zábavu nebo na psaní úkolů a referátů do školy. Pokud nepotřebujeme raketový výkon, zdaleka nejúspornější výpočetní zařízení je lidský mozek.
Čtěte také
„V absolutních číslech je to mezi 15 až 20 watty,“ vypočítává neurovědec David Levčík z akademického Fyziologického ústavu a New York University v Praze. „Počítače jsou daleko efektivnější pro matematické výpočty nebo konkrétní typy úloh. Ale mozek musí obhospodařovat chod celého těla,“ srovnává s tím, že energetická spotřeba počítače je minimálně o řád vyšší, tedy stovky wattů.
Mozek vs. AI
Takzvané umělé neuronové sítě, na kterých stojí umělá inteligence, jsou sice inspirované stavbou lidského mozku, ale zásadních odlišností je mezi nimi mnoho.
Rozdíl je podle Davida Levčíka například v obrovském množství paralelního zpracování informace.
„V reálném mozku jsou to až statisíce vstupů a výstupů,“ uvádí a poukazuje i na odlišnou architekturu „součástek“. „Informace mezi neurony se předává chemicky, což je energeticky méně náročné,“ dodává. Reální nervová soustava šetří energii také tím, že ji spotřebovává, jen když je to opravdu potřeba. Dokáže selektivně vypnout některé okruhy, umí se přetvářet, posilovat některé synapse…
Vědci se proto snaží umělé neuronové sítě ještě více přiblížit těm opravdovým, aby byly úspornější. Úspora ale může spočívat i v tom, jak systémy využíváme.
Jak zajistit, aby byly systémy využívající AI úspornější? Poslechněte si rozhovor s odborníkem na etiku Jurajem Hvoreckým v záznamu celého Magazínu Experiment.
Související
-
Lidé a AI. Obrovských změn ve společnosti se dočkáme do deseti let, předpovídá publicista Koubský
V Evropském parlamentu prošlo hlasováním nařízení o umělé inteligenci – AI Act. „Je to první zákon toho druhu na světě,“ přibližuje publicista Petr Koubský.
-
Umělá inteligence: Odložit stranou lidské rozhodování a úsudek je nebezpečné, varuje belgický etik
Belgický filozof Mark Coecklbergh spolu s dalšími odborníky poukazuje na konkrétní rizika i přínosy umělé inteligence.
-
Dokážeme rozluštit řeč z myšlenek. Bát se o obsah své hlavy ale nemusíte, ujišťuje výzkumník
Čtení mozkových signálů by mohlo pomáhat ochrnutým lidem nebo usnadňovat komunikaci, věří mladý výzkumník Samay Lakhani z Kolumbijské univerzity.
