Chatování s AI je jen zlomek. Obrovských změn ve společnosti se dočkáme do deseti let, předpovídá publicista Koubský

22. březen 2024

V Evropském parlamentu prošlo hlasováním nařízení o umělé inteligenci – AI Act. Podoba zákonu se hledala dlouho. „Je to první zákon toho druhu na světě. V poslední době je to typické, že Evropa přijímá regulace technologií jako první. Vymezuje skupiny použití umělé inteligence, které jsou buď přísně sledované, regulované, nebo zakázané,“ přibližuje publicista Petr Koubský. Působí v Deníku N jako redaktor pro vědu a technologie. Dokáže umělá inteligence přečíst lidské emoce?

Petře, jak vy sám používáte umělou inteligenci ve vaší práci? Děláte to?

Dělám to většinou tak, že si s ní povídám a žádám ji o nápady. Typická situace: mám napsat článek dejme tomu o tom, že ve vlacích Českých drah pořád ještě nefunguje dobře internet. Tak vyložím umělé inteligenci, že mám tenhle úkol, a řeknu jí: prosím tě, hoď mi tak do sedmi bodů, co by v článku mělo být. Ona to udělá.

Čtěte také

Čtyři z těch bodů budou samozřejmosti, na které bych přišel okamžitě sám, to není zajímavé. Dva budou úplné pitomosti, které kdybych tam nechal, udělám si ostudu a naprosto se znemožním. Člověk musí pořád vědět, na co se ptá, a tušit, jaká odpověď bude. Nemůžete tímhle způsobem pracovat s tématem, o kterém nevíte vůbec nic.

A dělám to všechno kvůli tomu sedmému, poslednímu bodu. Tam bude zajímavý nápad, na který bych sám nepřišel buď vůbec, nebo by mi to trvalo tak hodinu, ale tu hodinu času nemám. A kvůli tomu to dělám, ten bod si vezmu a použiju. To je jeden z typických způsobů, jak s AI pracuju.

Jinými slovy, až se umělá inteligence ještě zdokonalí, tak už vás nebude potřeba...

Ano. Jsou profese, kde je to výraznější, jsou profese, kde méně. Profese píšícího novináře, nikoli terénního reportéra, ale člověka, který převážně sedí někde v redakci nebo doma u stolu a píše, ta je velmi nahraditelná.

Ekonomický tlak, aby se lidé v těchto profesích nahrazovali, bude obrovský.

Jste s tím v klidu?

Mně je 63 let a to nemůžu z té odpovědi vynechat. Čili už se na to dívám trošku s nadhledem. Kdybych byl mladší, asi bych přemýšlel, jak svou práci modifikovat, změnit, abych byl nadále užitečný. Protože samotným psaním se člověk neuživí. Zatím to píše, jestli si smím dovolit tolik pýchy, trošku hůř než já, ale ne o moc – to je první problém. Druhý problém je, že podstatně levněji. Licence ChatuGPT-4 na měsíc stojí dvacet dolarů. To opravdu není moc. Takže ekonomický tlak, aby se lidé v těchto profesích nahrazovali, bude obrovský.

Dotaz od paní doktorky, píše: Jsem lékař. Pacient mi říká své potíže a při tom se nějak tváří a má určité emoce. To vše může vypovídat o síle problému. Bez emocí by to všechno mohlo vyznít úplně jinak. Dokáže umělá inteligence přečíst i tohle?

Čtěte také

Dokáže. Lidské emoce dokáže přečíst velice dobře, pokud jí k tomu dáme vstupy – kameru, mikrofon a snímat člověka. Potom dovede emoce analyzovat možná lépe než průměrný člověk.

To znamená, že když spolu povedeme rozhovor a já budu robotem, vy budete mít senzorickou židli, která mi bude měřit váš tep, potivost, míru nervozity, vnitřní klid, úsměv, bude tu kamera... tak já ten rozhovor udělám líp než Lucie Výborná.

Možná dokonce i bez všeho toho démonického technického vybavení, které jste popsala. Myslím, že mikrofon, kamera a velmi dobrý algoritmus by na to stačil taky. Nerad to říkám, ale tak to je. Naše profese – vaše i moje – je v blízké budoucnosti vysoce nahraditelné.

Nechat si okolo hlavy běhat robota s nůžkami, to nikdo nebude chtít.

Které profese jsou ještě vysoce nahraditelné?

To se uvidí. To je velice zajímavá otázka, protože máme všichni konvenční představu o tom, co je tvořivá práce, a co není. Věříme tomu, že z tvořivé práce nás nikdo vyšoupnout nemůže. Dobře, zmechanizuje se to, ale jen ty rutinní činnosti. Ale co doopravdy je rutinní činnost, a co ne – o tom rozhodne svými schopnostmi umělá inteligence tím, co bude umět místo nás dělat dobře a co špatně. A ono se to trošku špatně odhaduje.

Čtěte také

Myslím si, že perfektní tip na práci, ze které vás nevyšoupne nikdo, je kadeřnice. To je činnost, kterou budou asi dělat lidé velice dlouho, protože nechat si okolo hlavy běhat s nůžkami nějakého robota, to nikdo moc nebude chtít. A zautomatizovat takovou činnost je velice obtížné. Druhý pól je třeba psaní esejů. Což je výsostně lidská činnost – posuzujeme podle toho lidi, jestli jsou chytří, nebo hloupí. Ve školách se z toho skládají zkoušky... A tohle bude umět AI bezvadně.

Jaký je časový horizont nahrazování jednotlivých profesí? Vím, že chci, abyste věštil z křišťálové koule, ale jako technologický redaktor víte, jak rychle se pracuje na vylepšování těch jednotlivých jazykových modelů.

Hodně rychle. Záleží na tom, jestli jsme teď dospěli na nějaký vývojový schod, na kterém nějakou dobu zůstaneme, nebo jestli se ukáže, že tudy moc dlouho už cesta nevede, a bude potřeba na další schod. V prvním případě se dočkáme obrovských změn ve společnosti nejpozději do deseti let. Myslím, že dřív. V tom druhém se to nedá odhadnout, protože nalezení dalšího schodu je špatně předvídatelné.

Umělá inteligence znamená více než jazykové modely, se kterými si povídáme.

Pojďme se bavit o tom, co dobrého se stalo za uplynulý rok v technologiích. Co bychom měli vědět a z čeho bychom mohli mít radost?

Umělá inteligence znamená více než jazykové modely, se kterými si povídáme. Není to jen ChatGPT. Jsou i její méně viditelné části a složky. Vědní obor sám o sobě je daleko širší. Nejzajímavější pokrok je právě v těch málo viditelných částech.

Například biologům velice silně umělá inteligence pomáhá v odhalování struktur molekul proteinů bílkovin, které jsou základem života. Tímhle způsobem se dá velice zkrátit cesta k novým lékům a k pochopení toho, jak všechny pochody uvnitř těla fungují. Tady je ten pokrok značný. Syntetická chemie z tohoto oboru velice profituje. To jsou dobré věci. Máme lepší modely předpovídání počasí, než jsme měli. Efektní část – to povídání s ní – je jenom kousíček.

Existují technologie, které dokáží rozpoznat, zda je text vytvořený člověkem, nebo chatbotem? Čím se liší přístup k regulaci umělé inteligence v Evropě, v Americe a v Číně? O jakých dalších zásadních vynálezech kromě umělé inteligence, bychom měli vědět? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , vma

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.