Dokážeme rozluštit řeč z lidských myšlenek. Bát se o obsah své hlavy ale nemusíte, ujišťuje výzkumník

Jak vás napadlo věnovat se právě výzkumu propojení lidského mozku a softwaru?

Začal jsem se zabývat neurotechnologiemi, protože to je úplně nová, nenasycená oblast výzkumu. Nejnovější studie, které vyšly v roce 2023, jsou v začátcích. Ale když něco takového vyjde s úplně základními poznatky, tak víte, že z toho v příštích letech bude něco úžasného.

Na střední škole jste se původně věnoval umělé inteligenci. Je tam nějaká spojitost?

Čtěte také

Jak ošálit mozek? Američtí vědci testují léčbu traumat virtuální realitou. Pomoci může i na Ukrajině

Spojovacím článkem jsou datové signály. Když máte kvalitní data, můžete v nich začít hledat pravidelné uspořádání. Lidský mozek zpracovává spoustu složitých signálů. Můžeme využít technologie, které se používají pro velké jazykové modely, a aplikovat je v neurotechnologiích. Umělá inteligence nám může pomoci dekódovat složité signály z mozku rychleji, než by to udělal člověk.

Jakým způsobem se musí data získávat? Je nutné zavést něco přímo do mozku, nebo stačí senzory na povrchu hlavy, jako je EEG?

Když snímáme signál přímo v mozku a nejsme blokovaní kůží a lebkou, je méně rušený a silnější. Takže když vyvrtáte v hlavě díru a dáte tam implantát, dostanete i lepší data.

Co se zatím podařilo v experimentech s takovým „odposloucháváním dat“?

Rozluštit řeč z myšlenek. Takže když přemýšlíte, co řeknete, model dokáže rekonstruovat slova ve vaší hlavě. Dalším příkladem je experiment ze singapurské univerzity, kde rekonstruovali obrazy v hlavě pouze z mozkových signálů.

Pacient se díval na nějaký obrázek, třeba červeného auta, a vědci jen z mozkových signálů poznali, že se dívá na červené auto, a sestavili obrázek z toho, co měl v hlavě. Nebyla to přesná kopie, jenom skica, ale představu si z toho mohli udělat.

Čtěte také

Počítač nikdy nedokáže to, co člověk. Mozek je postavený na úplně jiných principech, tvrdí neurolog. Poslechněte si Speciál Radiožurnálu

Jak složité ale je dostat se k lidským myšlenkám?

Dobrá zpráva je, že nemůžete jen tak číst někomu myšlenky. Musíte s každým člověkem jednotlivě sedět šestnáct hodin, nechat ho prohlížet obrázky a dělat podobné nudné činnosti, aby se model umělé inteligence naladil na tu konkrétní osobu.

Takže nemůžete jen tak někoho připojit k přístroji a číst, co má v hlavě. Dotyčný s vámi musí dobrovolně a aktivně spolupracovat, abyste mohli dostat nějaké výsledky.

K čemu by se to dalo prakticky využít?

Aplikace jsou víceméně neomezené. Co kdybyste cokoli, kde používáte mozek, mohli dělat rychleji? Když píšete, používáte prsty – je to pomalé, děláte chyby. Co kdyby stačilo jen pomyslet na to, co chcete napsat? Je to ryzí komunikace. Pomohlo by to mnoha lidem, kteří jsou postižení.

Stephen Hawking komunikoval pomocí posledního svalu, který mohl ovládat, ale představte si někoho, kdo je úplně paralyzovaný. A kdybyste to propojili třeba s bionickýma rukama nebo nohama, mohli by je také ovládat.