„Mozek pacienta dokážeme oblbnout.“ Ostravská firma vyvíjí virtuální rehabilitaci
Posadíte se na židli, nasadíte si brýle pro virtuální realitu a začnete se procházet po louce, sbírat houby a snažíte se přitom nevyplašit jelena. I tak může vypadat rehabilitace ve virtuální realitě. Pro lidi, kteří nemůžou například po úraze chodit, je to totiž šance, jak jejich mozek obalamutit, aby znovu vysílal ty správné signály do nohou. V čem je virtuální rehabilitace lepší než ta klasická? A jaké výhody přináší tato technologie rehabilitačním centrům?
Čtěte také
Při individuální terapii ve virtuální realitě může fyzioterapeut dohlédnout třeba na pět pacientů. Navíc brýle vezmete do tašky, kabelky a můžete je v nemocnici dopravit přímo na pokoj k pacientovi, vypočítává výhody virtuální rehabilitace Jana Trdá, spolumajitelka ostravské firmy VR Life, která se zabývá virtuální realitou.
Virtuální a rozšířená realita bude v medicíně téměř jistě nacházet další a další využití. Mluví se o virtuálních operacích, kdy si chirurg nasadí VR brýle a ovládá robota, který provádí samotný zákrok. Pacient může být přitom klidně stovky kilometrů daleko.
Díra na trhu
V Česku se virtuální realitou v oblasti rehabilitace kromě VR Life zatím nikdo intenzivně nezabývá. Nápad zaměřit se na její terapeutické využití dostala Jana Trdá ve chvíli, kdy její manžel potřeboval po operaci ramene rehabilitaci. Zjistili, že je nedostatek fyzioterapeutů, které proplácí zdravotní pojišťovna.
A pak firmu oslovila studentka fyzioterapie, která v rámci magisterské práce chtěla udělat aplikaci pro pacienty s míšními lézemi. „Potřebovala zjistit, zda by jim virtuální realita pomohla od spasmických bolestí, které je trápí,“ doplňuje Jana Trdá. Projekt podpořila také Nadace Vodafone v rámci 8. ročníku akceleračního programu Laboratoř.
Mozek si myslí, že nohy chodí
Virtuální rehabilitace pro pacienty na invalidním vozíku je zaměřená na to, aby se zapojovali zrcadlové neurony a docházelo k obnovení některých spojení. „Doufáme, že časem bychom to mohli využít na spinálních jednotkách pro rychlejší zotavení,“ objasňuje Jana Trdá.
Když totiž pacient v simulaci vidí, že jeho nohy chodí, přijme to jeho mozek jako fakt a spustí procesy, jako kdyby nohy chodily. „Třeba natahuje svalstvo, a tím ulevuje od spasmických bolestí,“ upřesňuje Jana Trdá. Mozek pacienta je podle ní ve VR možné „oblbnout“ natolik, aby reagoval tak, jak fyzioterapeut potřebuje.
Speciální virtuální rehabilitace zaměřená pouze na fyzickou část je určená pro pacienty, kteří potřebují rozhýbat svaly, klouby nebo a šlachy. „Přeneseme pacienty do jiného prostředí, namotivujeme je, aby zapomněli na bolest a rehabilitace byla příjemnější,“ vysvětluje Trdá.
Proč je podle Jany Trdé budoucnost rehabilitace právě ve virtuální realitě? A v čem to může pomoct nejen pacientům, ale i rehabilitačním centrům a lázním? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.
Související
-
Je libo koncert na Marsu? Virtuální realita mění filmy i hudbu, na novinkách se podílejí také Češi
Představte si, že jste na koncertě na Marsu. V krásné futuristické hale létá nad pódiem operní pěvkyně a vy spolu s dalšími lidmi sledujete její vystoupení ze svého gauče.
-
Budeme žít jako v Matrixu? Virtuální realitu čeká podle expertů ještě dlouhá cesta
V posledních měsících jsme se naučili mnohem víc používat různé aplikace pro on-line konferenční hovory. Dovedete si představit, že bychom si volali ve virtuální realitě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
