Není jasné, co je izraelským cílem, pokud cílem Izraele není něco tak šíleného, přemítá Kalhousová

Co podle vás může vzejít z plánu na tzv. humanitární město v Gaze? Podle ministra obrany Jisraela Kace má jít o uzavřenou zónu, ve které by měla žít celá tamní palestinská populace, fakticky na ruinách města Rafáh. Když do této zóny lidé vstoupí, už ji prý nebudou smět opustit. Jedinou možností bude úplný odchod z Gazy.

Já musím říct, že mě ten návrh děsí. Když vycházím i z toho, co v otevřeném dopise napsalo několik izraelských právníků, je tam opravdu mnoho problémů, protože by to znamenalo koncentrovat velký počet Palestinců v ruinách města Rafáh. Vůbec se tam nemluví o tom, jestli tam budou připraveny podmínky pro tolik lidí. Nejde pouze o stany, ale jde o nemocnice a základní infrastrukturu.

Nejproblematičtější na tom je, že se tam nemluví o časovém vymezení, ve smyslu říct, že po dobu válečného konfliktu to bude bezpečné místo, a pak se lidé budou moci vrátit domů. Právě naopak. Mluví se tam o tom, že víceméně jediný směr, jakým budou moci lidé odejít, je mimo Gazu.

Čtěte také

Jedno hlasování na česko-izraelských vztazích nic nemění. Na kárání nebyl prostor, říká Lipavský

A kam by teoreticky z Pásma Gazy mohli odejít?

To je další věc. Návrh, že by Gazané měli odejít, je původně od amerického prezidenta Trumpa, který ho pronesl trošku překvapivě při první návštěvě Benjamina Netanjahua v Bílém domě po znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem. Ale Američané nikdy nebyli schopni vysvětlit, jestli ten plán opravdu chtějí prosazovat. A především, země, o kterých Donald Trump uvažoval, to znamená Jordánsko a Egypt, rovnou řekly, že nic takového nepřichází v úvahu.

Snad se Izrael samotný snaží najít místo, kam by část Gazanů mohla odejít, ale arabské země něco takového odmítají, a to konzistentně. Nemyslím si, že svoji pozici změní, i kdyby se jim slibovaly různé finanční částky nebo odpuštění dluhů.

Myslím si, že to je plán, který je nerealizovatelný, koneckonců izraelská armáda se k tomu staví velmi problematicky. Zatím volí taktiku, že říká, že by příprava trvala dlouho a že by to bylo velmi drahé, ale izraelská vláda na tom zatím trvá.

Čtěte také

Izrael používá blokádu jako zbraň. Zásoba potravin a léků v pásmu Gazy vydrží tak měsíc, říká blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček

Expremiér Ehud Olmert to pro deník The Guardian označil za úmysl zřídit koncentrační tábor. To je v Izraeli hodně tvrdá kritika, ale nemá vlastně pravdu?

Samozřejmě, když se v Izraeli řekne koncentrační tábor, pochopitelně to vzbudí obrovské reakce. Ale z informací, které máme a kterých není moc, jde o opatření, které je zcela jistě proti mezinárodnímu právu.

Je to opatření, které je nemorální, dalo by se říct, protože Gazanům možná prakticky nebude dáno na výběr, než aby se do tohoto místa přesunuli, protože tam jim zřejmě budou poskytnuty alespoň potraviny a nějaká základní pomoc. Ale nebude na tom nic dobrovolného a rozhodně na tom nebude nic humanitárního.

Obzvlášť podmínka, že Gazané nebudou moci místo opustit směrem do Gazy – že každý bude muset být prověřen, a pak už tam bude permanentně, pokud se nerozhodne odejít z Gazy úplně – to si myslím, že je za hranou veškerého humanitárního práva.

Čtěte také

Pokud bude strategie Izraele dál ničivá, tisíce nevinných lidí nemají šanci se zachránit, burcuje zmocněnkyně Laurenčíková

Civilisté pod palbou

V neděli izraelská armáda zasáhla distribuční centrum, kam chodili lidé pro vodu. Zemřelo deset civilistů, z toho šest dětí. Velení tvrdí, že šlo o chybu, že mířili na cíl o desítky metrů dál. Je toto argument? Jak mohou cílit na údajného teroristu jen pár desítek metrů od místa humanitární pomoci?

Myslím, že chyby se stávají a chyb se stalo za poslední měsíce mnoho. Ale je otázka, jestli to byla opravdu jen chyba, nebo jestli je tam systémově nějaký problém. Já bych řekla, že je tam systémový problém.

Já vám do toho vstoupím, ono nejde zdaleka o první takový případ. Jak víme, minulý čtvrtek bylo například zabito deset dětí a tři ženy, když čekaly před klinikou ve městě Dajr al-Balah. Včera při izraelských útocích zahynulo v Pásmu Gazy nejméně 18 lidí, včetně dvou žen zabitých v blízkosti distribučního centra humanitární pomoci. Není těch tragických omylů izraelské vlády v Gaze příliš?

Máme už i svědectví od izraelských vojáků, kteří sami říkali, že příkazy jsou velmi volné, že možnost cílit na civilisty tam je, a dokonce, že někteří velitelé k tomu nabádají. To už zřejmě nejde pouze o nějaké chyby, které se jistě můžou stát, ale je to cílené.

Čtěte také

iROZHLAS

Doktor z Gazy: Musím odejít. Tohle je horší než hladomor. Lidé začínají šílet, není tu budoucnost

Je to nepřipravenost armády na takovou situaci, kterou samotná izraelská vláda a armáda stvořila právě vytvořením jen několika málo humanitárních center, kam přichází obrovský počet Palestinců. Je tam zřejmě obrovský chaos. Izraelští vojáci neví, co s tím dělat, chovají se tak, jak by se chovat neměli a řeší to tímto způsobem.

Jsem zvědavá, jestli izraelská armáda bude opravdu vyšetřovat, jak je možné, že už takto systematicky dochází k tolika úmrtím právě v místech, která by měla být bezpečná, to znamená v místech, kde se vydávají potraviny a kam chodí Palestinci pro vodu.

Česká televize citovala Marka Štyse z organizace Člověk v tísni, že práce Humanitární nadace pro Gazu nemá s humanitární pomocí nic společného. Je to podle něj systém, který je neefektivní a prý jde o klasický případ militarizace a instrumentalizace humanitární pomoci, do jisté míry i využití hladu jako zbraně. Jaký je váš názor?

Smyslem vytvoření nadace zřejmě bylo, aby se oslabil přístup Hamásu k humanitární pomoci, což se dělo, jak Izrael tvrdil. Hamás se měl dostávat k pomoci, která tam šla přes organizace napojené na OSN a měl potom pomoc přeprodávat, nebo ji poskytovat svým vlastním bojovníkům.

Čtěte také

Šimon Pánek: Humanitární pomoc se nesmí řídit tím, kdo zrovna drží moc. Z Gazy se stává vězení pod širým nebem

Teď je jen otázka, jestli ta humanitární nadace, která vznikla, tomuto dokáže bránit. Já se obávám, že nedokáže, protože pokud se lidem vůbec podaří se k humanitární pomoci dostat, musí ji potom donést daleko do svých domovů, kde jsou obrovsky zranitelní. Velmi často tam dochází k dalšímu přepadení lidí.

Takže já bych souhlasila s tím, že to je nepřipravené, že to je zneužívání hladu. Humanitární pomoc se má dostávat k lidem, ne lidé k humanitární pomoci.

To, že je těch center velmi málo – jsou čtyři – znamená, že Palestinci musí chodit často několik kilometrů, aby se k nim vůbec dostali. Není jasné, kdy bude pomoc vydávána, kdy budou otevřeny brány, takže tam vzniká chaos. Mnoho Palestinců – vy jste zmiňoval 850 lidí, já jsem někde četla 700, je to obrovský počet lidí – přišlo o život právě ve snaze dostat se k něčemu tak základnímu, jako jsou potraviny.

Jak silný je izraelský premiér Netanjahu po odchodu jedné z koaličních stran z vlády? A jaký význam v Gaze mají palestinské milice Lidové síly? Poslechněte si celý rozhovor.