Na Blízkém východě se pohly ledy. Podmínkou uskutečnění Trumpova plánu bude příslib vzniku palestinského státu, míní Kalhousová

Dnes večer se má v Bílém domě setkat tamní prezident Donald Trump s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Čeká je také neformální večeře. Co z toho může vzejít?

Určitě je to jedna z nejdůležitějších schůzek v kariéře Benjamina Netanjahua a on měl těch důležitých schůzek hodně, protože Blízký východ je jiný, než byl před několika málo měsíci. Nástup nové americké administrativy je také něco, co do regionu přináší nový vítr. Nevíme ještě přesně jaký, ale tušíme. Benjamin Netanjahu tam pochopitelně jel s nějakým plánem a Donald Trump má také svoji představu o tom, jak by se měl Blízký východ vyvíjet.

Čtěte také

Hamás i Izrael jsou pod tlakem. Jednání o příměří mohou skutečně přinést zlom, míní analytik Tureček

Témata jsou na stole tři. Na prvním místě je samozřejmě otázka Gazy, to znamená rekonstrukce Gazy, pokračování příměří, budoucnost Hamásu, navrácení všech izraelských rukojmí.

Druhé téma je Írán, to znamená jakým způsobem využít současné situace, kdy Írán je výrazně oslabenou mocností na Blízkém východě. Izrael asi má představu, že by bylo nejlepší té příležitosti využít a oslabit Írán, konkrétně jeho jaderný program, ještě více. Amerika, zdá se, má představu podobnou, ale chce to dělat jiným způsobem než Izrael.

A třetí velké téma, které hodně souvisí s tím prvním, je pokračování Abrahámovských dohod, to znamená mírová dohoda mezi Saúdy a Izraelem.

Netanjahu je první zahraniční státník, který Trumpa po jeho znovuzvolení ve Washingtonu navštíví. Je to náhoda?

Myslím, že to není náhoda. Návštěvy v Bílém domě jsou velmi pečlivě připravovány, vybírány a americký prezident se tím snaží dát něco najevo. To znamená, že USA a Izrael mají tradičně dobré vztahy, a tak to bude pokračovat. Jak říkal sám Benjamin Netanjahu, má to být také ukázka velmi pevných vztahů mezi Trumpem a Netanjahuem.

Tam je samozřejmě velký otazník, protože tomu tak nebylo vždy. Například když izraelský premiér pogratuloval Bidenovi ke zvolení, Trump o něm prohlásil věci, které není možné replikovat ve veřejnoprávním médiu. Takže určitě ty vztahy nejsou jednoznačné, ale v tuto chvíli jsou poměrně pevné.

Co má Netanjahu přesně na mysli, když říká, že by rád „v úzké spolupráci s prezidentem Trumpem překreslil mapu Blízkého východu ještě více a k lepšímu“?

Čtěte také

V Gaze umírají i humanitární pracovníci, situace je tam posunutá, popisuje misi s Lékaři bez hranic lékárník Havlíček

Myslím, že co by Benjamin Netanjahu viděl nejraději, je výrazné oslabení Íránu, a Izrael v tomto směru udělal mnohé za posledních několik měsíců. Za prvé se mu podařilo výrazně oslabit hlavní spojence Íránu v regionu Blízkého východu, především tedy Hizballáh, ale i Hamás.

Hizballáh byl hlavním nástrojem Íránu na Blízkém východě a velmi často to byl Hizballáh, který sloužil jako prodloužená ruka Íránu v různých konfliktech, především v občanské válce v Sýrii.

Írán je v tuto chvíli bezbranný proti potenciálnímu útoku ze vzduchu. To je něco, čeho by Netanjahu rád využil.

Izraeli se podařilo oslabit samotný Írán. Poté, co Írán vyslal na Izrael rakety, drony, balistické střely, tak Izrael odpověděl a při druhém útoku na Írán se podařilo izraelské armádě prakticky zničit protileteckou obranu Íránu. Takže Írán je v tuto chvíli prakticky bezbranný proti potenciálnímu útoku ze vzduchu. To je něco, čeho by Benjamin Netanjahu rád využil.

Zrušení embarga

Trump zrušil embargo na dodávku velmi silných, 900kilogramových bomb, kterou zablokovala Bidenova vláda kvůli obavám z velkého počtu civilních obětí. Co Trump dodávkou zbraní v hodnotě miliardy dolarů do Izraele sleduje?

Trump se chce jasně vymezit proti předchozí Bidenově administrativě a ukázat, že nebude blokovat dodávky zbraní do Izraele, že Izrael je spojenec a že Spojené státy nebudou bránit v jakémkoliv vývozu zbraní.

Donald Trump si představuje, že Blízký východ vyřeší řádově v několika dnech, možná týdnech.

Řekla bych, že jakkoliv je to významný krok a významné gesto, tak to pořád ještě neznamená, že Donald Trump půjde zcela na ruku Benjaminu Netanjahuovi. Myslím, že sporné body přijdou a vyvstanou poměrně brzy. Protože Donald Trump si jednoduše představuje, že Blízký východ vyřeší řádově v několika dnech, možná týdnech a že z Blízkého východu bude v zásadě klidné místo, kde bude dobré obchodovat – protože to je to, o co mu jde.

Čtěte také

Donald Trump začal své druhé prezidentské období zostra. Jaké byly jeho první kroky v úřadu?

A druhá věc, o kterou mu jde, je případně získat Nobelovu cenu, pokud by se podařilo uzavřít příměří mezi Saúdskou Arábií a Izraelem. Myslím si, že na kroky Benjamina Netanjahua, které by mu v tom bránily nebo komplikovaly jeho představu o Blízkém východě, bude reagovat mnohem méně diplomaticky než například Joe Biden, který se snažil konflikty mezi jeho administrativou a Netanjahuem řešit spíše v zákulisí. To Donald Trump nebude a víme, že kdokoliv jde proti Donaldu Trumpovi, narazí.

Gesto síly

Palestinská administrativa, která sídlí v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu, v pondělí označila za etnickou čistku operaci, kterou izraelská armáda zahájila před dvěma týdny na severu Západního břehu. Co se tam aktuálně děje?

Izraelská armáda je opravdu mnohem aktivnější na Západním břehu, je to mimo jiné výsledek propouštění palestinských vězňů. Izrael se snaží ukázat, že nedovolí, aby se tito lidé zapojili do teroristických struktur.

Čtěte také

Větší díl zodpovědnosti za utrpení Palestinců padá na Hamás. Civilisty používá jako živé štíty, říká velvyslankyně v Izraeli

A je to samozřejmě také velké gesto síly, ukázka toho, že Izrael bere bezpečnost na Západním břehu velmi zásadně, a určitě to také ukazuje to, že palestinská samospráva v některých částech západního břehu ztratila kontrolu nad těmi územími. Než třeba v operaci v Dženínu nastoupila izraelská armáda, dlouho tam působily bezpečnostní složky samotné palestinské samosprávy.

Situace na Západním břehu je velmi problematická a přispívají k tomu židovští extremisté, kteří terorizují palestinské obyvatelstvo.

Ale každopádně je celkově situace na Západním břehu velmi problematická a přispívají k tomu židovští extremisté, kteří terorizují palestinské obyvatelstvo. Není to stabilní situace. Jak jsme se dlouho všichni zaměřovali především na Gazu, tak nám malinko unikal Západní břeh, kde ta situace opravdu vře.

Kdybychom mluvili o budoucnosti poválečné Gazy, jak vzdálený je možný vznik samostatného palestinského státu?

Na jednu stranu velmi vzdálený, protože v Izraeli si v tuto chvíli dovolí mluvit o vzniku palestinského státu jenom úplný naiva a příliš politických bodů nezíská. Na druhou stranu vidíme, že Donald Trump má plán, a to je prostě usmíření a mírový plán mezi Saúdskou Arábií a Izraelem. A je jasné, že podmínkou bude minimálně nějaký příslib, ne-li něco víc, vzniku palestinského státu.

Takže ta situace je zajímavá, opravdu se pohly ledy na Blízkém východě. Musíme doufat, že to nakonec přinese jak Palestincům, tak Izraelcům a celému Blízkému východu nějaké klidnější období. 

Co může přinést druhá fáze příměří mezi Hamásem a Izraelem? Jakým způsobem se bude Donald Trump pokoušet zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně? A je Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě infiltrován hnutím Hamás? Poslechněte si celý rozhovor.