Nejdřív se báli útoku Západu, pak měli strach ze SSSR. Pomníkem studené války v Albánii jsou protiatomové bunkry
Albánské město Gjirokastra se může pyšnit citadelou z dob Osmanské říše. Pod kopcem, na kterém stojí, je staré kamenné město zařazené na seznam památek UNESCO. Najdete tu i rodný dům albánského diktátora Envera Hodži a také nikdy nepoužitý protiatomový kryt pro komunistické prominenty. Do nitra hory se podíval reportér Pavel Novák.
Vchod do protiatomového krytu je vyrubaný ve skále pod starobylým hradem Gjirokastra a nacházíse přímo za budovou radnice i bývalého sídla komunistické strany. To aby to činovníci a funkcionáři neměli daleko. Právě oni si tady měli zachránit kůži v případě nějakého útoku na Albánii.
Bunkr v centru Berlína svědčí o hrůzách nacismu a ptá se, jak se to mohlo stát
Hledat v Berlíně Hitlerův bunkr, ve kterém na konci války spáchal sebevraždu, je marné. Dlouho ležel zasypaný a náložemi rozstřílený pod zemí ve východní části města kousek od Berlínské zdi. V roce 1988 vyhrabali dělníci zbytky bunkru a postavili tam luxusní paneláky. Místo, odkud Hitler v posledních týdnech války vydával rozkazy, připomíná dnes už jenom informační cedule.
Klíče od krytu má Besian Dida z turistické kanceláře města Gjirokastra. „Komunistická vláda stavěla bunkr v hoře pod hradem deset let mezi roky 1970 a 1980. Nejdřív byl pro nás nepřítelem Západ. Ale v 60.letech, když se Albánie rozešla s Ruskem, začali mít naši politici strach z Moskvy. Proto se po celé Albánii stavěly bunkry,‟ vysvětluje.
Apartmá pro tajemníka
Vchod do tunelu vedoucího k bunkru chrání čtvery dveře – dvoje betonové a dvoje ocelové skombinované s betonem. Podle Besiana měly odolat i atomovému úderu. Skoro 200 lidí, prominentů režimu a pohlavárů v Gjirokastře mohlo v podzemí přežít několik dnů až týdnů.
Vstupujeme do pokoje určeného pro prvního tajemníka městského výboru komunistické strany Albánie. Je to místnost asi 5 krát 5 metrů vymalovaná bledě modře. Vybavená je kovovou postelí, teď už bez matrace, křeslo potažené červenou látkou a noční stolek s několika knihami. První tajemník si tady mohl číst například základní dokumenty Komunistické strany Albánie. Je jich tu celý sborník z roku 1978.
Elektřina made in Czechoslovakia
V bunkru je docela mokro, takže šlapeme v jemném blátíčku a lávky, po kterých se tu chodí, jsou polorozpadlé. Kromě toho, že člověk musí sledovat, kam šlape, musí také dávat pozor na hlavu, protože dveře tu nejsou nijak vysoké.
Ze strachu před jaderným útokem nechal Tito zbudovat rozsáhlý podzemní bunkr
Bývalý jugoslávský vládce Josip Broz Tito svou zemi kormidloval v neklidných dobách studené války. Založil proto Hnutí nezúčastněných. Velmi se bál jaderného úderu, ať už ze Západu, nebo z Východu. V případě nukleárního konfliktu se mělo celé velení Jugoslávské lidové armády a vedení státu uchýlit do bosenských hor, kde Tito nařídil vykutat obrovské bunkry – hotová podzemní města.
Kdyby náhodou vypadlo zásobování elektrickou energií, třeba kvůli nějakému náletu, měl zajišťovat dodávku elektřiny v bunkru generátor. Na něm je cedulka s nápisem Diesel motor Škoda Hořovice. Dnes je to už ovšem jen troska, stejně jako celý zdejší komplex bunkrů a tunelů.
„Bunkr se používal jen na cvičení. Takové nácviky evakuace dělali komunisté pořád, aby byli připravení na válku. Žádná ale nepřišla,‟ dodává Besian Dida. Naštěstí.
Související
-
Na jihu Albánie teče pivo v českých trubkách
Českou pivní stopu najdete i na jihu Albánie. Do pivovaru ve městě Korca dodala česká firma nerezové varny, další zase linku na lahve.
-
Železobetonové ruiny mezi stromy. Z Hitlerova Vlčího doupěte dodnes mrazí
Představte si osm metrů tlustý železobetonový strop, až dvanáct metrů hluboké podzemí, speciální maskování a minové pole kolem dokola.
