Nefunkční družice restartujeme laserem. Na oběžné dráze začíná být plno, říká kosmický popelář Klinga
V pouhých sedmnácti letech vyslal na oběžnou dráhu svou první družici LASARsat, aby z ní pomohla odklízet vesmírné smetí. Porouchané družice tam hodlá restartovat. „Obrovsky silný laserový paprsek se dostane na solární panely družice po stranách, dostane tam daleko víc energie, než na kolik je družice zvyklá. V podstatě ji vyleká a ona se vypne a zapne,“ přibližuje kosmické inženýrství Simon Klinga. Jak se jeho plán dostal k odborníkům z NASA a na palubu rakety SpaceX?
„Není úplně jednoduché přijít za ministrem a říct, že chci milion.“ Je fajn se nebát, v drtivé většině případů vás lidé nepošlou někam, říká Simon Klinga
Teprve sedmnáctiletý a už má vlastní družici ve vesmíru. Když jsem četla ty titulky, byly tam takové věci jako „orbitální uklízeči kosmického prostoru“ anebo „Češi, vesmírní popeláři“. Jak se vám to čte?
Mně se to čte moc hezky. Už jen když si člověk položí otázku, čím chtěl být v dětství, tak hrozně moc lidí zvedne ruku na to, že chtěli být astronautem, hrozně moc lidí na to, že chtěli být popelářem – a my s týmem můžeme být oboje zároveň. Podle mě to jasný dream job.
Už jsem řekla, že na sklonku roku se vaše družice ocitla ve vesmíru. Vy jste tam u startu byl. Co se vám honilo hlavou?
Čtěte také
To bylo fenomenální. My jsme na tom pracovali několik měsíců, což je na družici poměrně krátký čas, ale bylo to dost intenzivní. Samozřejmě, trošku obavy byly: co kdyby to teď bouchlo? To by bylo zajímavé. Ale pro mě osobně i pro všechny z týmu, kteří tam byli, to byl první start rakety, který jsme viděli na vlastní oči.
V kolika letech přišel ten nápad? Kolik vám bylo, patnáct?
To mi bylo už myslím šestnáct, možná ale ještě patnáct, nejsem si jistý. Tehdy jsme se s týmem dali dohromady. Já jsem narazil na soutěž, co měla mít finále ve Space Center v Houstonu, měli tam být v porotě lidé z NASA, astronauti a tak, to mě dost zaujalo. Protože jsem se zajímal o kosmonautiku už delší dobu, tak jsem se rozhodl, že bych to fakt chtěl zkusit.
Takže jsme si napsali s děckama, se kterými jsme pak složili ten tým, a od té doby na tom pracujeme už skoro dva roky.
Abychom mohli dál do vesmíru létat
Vy tady maketu té družice máte. Je to skříňka poměrně malá, řekla bych tak 10x10 cm. Tato krabička je ale zatím testovacím zařízením, jak jsem pochopila. Vy už jste se s ní spojili?
Čtěte také
Spojili jsme se. Navázání komunikace s LASARsatem, naší družicí, proběhlo v zásadě pár hodin po startu.
Měli jste nervy? Já bych se bála, že to třeba nebude fungovat.
To by byl problém, to nevím, co bychom dělali. Ale pořád bychom tam měli družici, to bychom pořád mohli říkat!
Naštěstí všechno vyšlo a družice zdárně komunikuje. Chodí nám už data z dozimetrů, které tam měří radiační prostředí. Za chvíli budeme vypouštět první fotky, protože tam máme i kameru, kterou nepotřebujeme tolik pro vědecké účely, spíš popularizačně – tak budeme mít první snímky Země z LASARsatu.
Zatím se zdá, že všechny přístroje fungují. Ještě to postupně testujeme a provádíme počáteční fáze funkce družice, než se v následujících měsících skutečně vrhneme na měření dat, co pro nás budou užitečná.
Ta data se týkají všech ostatních satelitů a toho, jsou-li funkční nebo ne? Já to hodně zjednodušuji.
Ano. Pořád jsme vlastně u kosmického popelářství, a sice u toho, že když dnes tam nahoru na oběžnou dráhu, do kosmického prostoru posíláme desítky družic každý týden, už tam pomalinku začíná být plno.
Čtěte také
Sice je to pořád space, anglicky prostor, a toho prostoru je tam fakt hodně – ale přece jen jsou oběžné dráhy, které jsou frekventovanější než jiné, protože být blízko Země je fajn, máte menší latenci, vzdálenost je menší atd.
Takže tam začíná být plno. A v momentě, kdy se ještě dvě takové družice srazí, třeba když už nekomunikují, vznikne z toho obrovský oblak. Ony se rozsypou jako kostičky lega, protože je nemá co zastavit, není tam tření. Potom letí dál, můžou se srážet s dalšími a je to takový domino efekt, kterému říkáme Kesslerův syndrom.
Kvůli tomu by se nám jednoho dne, což by nemuselo být až za tak dlouho, mohlo stát, že tam nahoře bude tak plno, že nebudeme moci létat. A s tím se snažíme něco udělat.
To znamená, LASARsat vytipuje objekty, které je potřeba „uklidit“, nebo spíš navést do vrstvy atmosféry, aby tam shořely, jestli to chápu správně.
LASARsat je pro nás takovým dokonalým terčem, protože s ním budeme testovat dvě věci. Družice, které podobně jako jakýkoli mobil nebo elektronické zařízení přestanou fungovat, protože mají třeba softwarovou chybu, jsou prvním bodem. Ty se můžeme pokusit opravit. Ono se to úplně běžně nedělá, protože je to náročné. A my jsme přišli s myšlenkou, že když to nekomunikuje, stačí zařízení vypnout a zapnout, tzn. restartovat.
Čtěte také
Jenomže tím, že to letí tak daleko, takovou rychlostí, a ještě to nekomunikuje, tak nemůžete poslat příkaz: hej, vypni se, zapni se. Naše metoda spočívá v tom, že tam pošleme obrovsky silný laserový paprsek. Ten se dostane na solární panely družice po stranách, dostane tam daleko víc energie, než na kolik je družice zvyklá, v podstatě ji vyleká, šokuje a ona se vypne a zapne. To by mohlo u těchto družic pomoci.
Ale potom jsou tam samozřejmě družice, které nemají softwarový problém, ale třeba hardwarový, nemůžou se opravit, ani kdybychom se snažili sebevíc. Tam je potom nasnadě pokusit se je bezpečně navést zpátky do atmosféry, kde shoří. Třeba zase pomocí laseru.
Kdybychom použili ještě o něco výkonnější laser, jsme schopni natavit materiál, ze kterého jsou družice vyrobené, a dojde k ablaci: materiál se odpařuje, částečky odlétají na jednu stranu. Tím, podobně jako kdybychom upouštěli vzduch z balonků, to začne zpomalovat a může klesnout do nižších, hlubších vrstev atmosféry, kde už je tření, takže to potom může spadnout o 10, 20 let dříve. Tím pádem bychom v budoucnu mohli uklízení kosmického smetí pomoct.
Jak se družice z rakety dostávají na oběžnou dráhu? A jak se Simon Klinga připravoval na rozhovor s nositelem Nobelovy ceny? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Gateway se bude jako jediná nacházet mimo oběžnou dráhu, říká o stanici popularizátor kosmonautiky
Před pár dny dosedl na povrch Měsíce přistávací modul indické sondy Čandraján-3. O přistání se neúspěšně pokusil i ruský modul Luna-25. Nejen o Měsíci mluví Dušan Majer.
-
Svíčky pro Ukrajinu vytopí i malou místnost. Kosmický inženýr Jan Lukačevič pomáhá lidem ve válce
Obecně je známý jako kosmický inženýr, teď je ale také koordinátorem výroby svíček pro Ukrajinu. Jan Lukačevič na ní spolupracuje se Skauty.
-
„Bez Česka už do kosmu nic neodletí.“ Brněnská firma dodává součástky pro evropský vesmírný program
Budou na všech evropských vesmírných raketách české vlajky? Podle Petra Kapouna, CEO firmy SAB Aerospace, je to možné. Jeho firma nedávno dosáhla významného úspěchu...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka