Stavba vesmírné stanice je trochu jako lego. Gateway se bude jako jediná nacházet mimo oběžnou dráhu, přibližuje popularizátor kosmonautiky

Když máte možnost sledovat nějaké přistání vesmírné sondy, jak to prožíváte? Jste nervózní?

Hodně. Když si vezmeme třeba zrovna indickou sondu Čandrájan-3 a sledujeme přímé záběry z řídicího střediska, kde jsou desítky expertů očima přilepení k displejům a sledují každou odchylku, která se jim tam objeví, a dobře si uvědomují, že každá chyba může být fatální – to skutečně vyžene tepovou frekvenci docela vysoko.

Indie vysílá do vesmíru sondu Čandrájan-3|foto:Indian Space Research Organisation/EPA, Profimedia

Lidí za displejem je ve středisku opravdu hodně. Má každý z nich partikulární funkci?

Pokud se bavíme o lidech, kteří mají před sebou monitor, ti vždycky mají nějaký úkol a plné ruce práce. Každý se specializuje třeba na jeden systém, který má na starosti. Pak samozřejmě mají své nadřízené, kteří mají další nadřízené. Takže je tam typická patrovitá struktura.

Čtěte také

Budeme si už brzy skypovat z Měsíce? Evropská kosmická agentura chce Měsíc pokrýt signálem

Ale kromě toho se ještě můžeme na některých záběrech setkat s lidmi, kteří před sebou žádné monitory nemají. A to jsou většinou nějací čestní hosté – ať už jsou to politici nebo zástupci vědecké obce, kteří se třeba podíleli na konstrukci přístrojů pro danou misi a jsou pozváni k tomu, aby mohli událost sledovat. A nesmíme zapomínat na média. 

V roce 2031 by mohla být funkční kosmická stanice Gateway. Jsme my Češi také součástí programu Artemis?

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a Evropská kosmická agentura se bude podílet na konstrukci stanice Gateway a zároveň se podílí i na výrobě amerických kosmických lodí Orion, které budou na tuto stanici vozit astronauty.

Čtěte také

Pěstování a výroba jídla ve vesmíru může být brzy realitou. Nové technologie najdou využití i na Zemi

Evropa dodává pro tuto kosmickou loď servisní modul. Ale abych odpověděl ve vztahu k České republice ke stanici Gateway, bude tam podíl, a to vědecký, což je obrovský úspěch, i technologický – jedna nejmenovaná česká firma by měla dodat tlakoměrné senzory pro obytný modul, což je velice důležité, protože potřebujete sledovat tlak uvnitř modulu, jestli tam náhodou není nějaká dírka, ze které uniká atmosféra.

Jak se staví ve vesmíru stanice?

Kdybych to hodně zjednodušil, tak je to takové trochu složitější lego. Nejprve si na Zemi připravíme jednotlivé moduly, které naložíme do rakety, raketa je vynese, oni doletí buď vlastním pohonem, nebo je tam přiveze kosmická loď. Třeba Orion, který už jsem zmiňoval.

No a poté má každý modul tzv. dokovací uzly, což jsou konstrukce s přírubami, které se na sebe přiloží, zacvaknou se zámky do sebe, a ty se postarají o pevné mechanické spojení.

Máme mezinárodní stanici ISS a také čínskou vesmírnou stanici Tchien-kung (Nebeský palác). Jak moc se to, co teď už máme, liší od toho, co by mělo být nad povrchem Měsíce?

Čtěte také

První fáze mise Artemis úspěšně pokračuje, loď Orion už obíhá kolem Měsíce. „Nebude to opakování Apolla,“ tvrdí NASA

Liší se to poměrně výrazně nejenom v tom, že Gateway bude ze všech stanic nejnovější – a tedy nejmodernější, ale také se bude jako jediná nacházet mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Tím se odlišuje nejen od současných stanic, ale i od všech předešlých.

My jsme zatím nikdy nebudovali kosmickou stanici mimo neviditelnou ochrannou slupku Van Allenových pásů, které nás chrání před nabitými částicemi ze Slunce. A protože na stanici Gateway budeme testovat technologie, které jednou chceme použít pro let lidí k Marsu, potřebujeme pracovat v podmínkách, které se podobají meziplanetárnímu prostředí. A to právě u Měsíce bude.

Co se stalo s ruským modulem Luna-25? A jak je to s obydlováním Měsíce lidmi? Poslechněte si celý rozhovor!