V bílovickém lese prožil Těsnohlídek zázrak, vypráví badatelka Mykisková. Inicioval vznik Vánočního stromu republiky

13. prosinec 2024

Život spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka nebyl jednoduchý. Za jeho původ se mu posmívali spolužáci, poznamenala ho předčasná smrt maminky i utonutí kamaráda, kterého byl očitým svědkem. Tragédií skončila i jeho manželství. Jak ale připomíná amatérská badatelka, publicistka a příbuzná Rudolfa Těsnohlídka Alena Mykisková, známý spisovatel nebyl pouze anarchista, ale měl velké sociální cítění a jeho zásluhou se před sto lety v Brně vztyčil první Vánoční strom republiky.

Díky Rudolfu Těsnohlídkovi se objevil v České republice první Strom republiky, přesně před sto lety. Tomu ale předcházelo ještě to, co se stalo v roce 1919, kdy Rudolf Těsnohlídek s dvěma přáteli šli u Bílovic do lesa vybrat vánoční stromek a tam našli pohozené promrzlé 17měsíční děvčátko. Co jste o tom zjistila?

Čtěte také

Já to mám zprostředkovaně z četby a z vyprávění Františka Navrátila, vnuka Rudolfa Těsnohlídka. Bylo to tak, jak se uvádí. Tři přátelé – Rudolf Těsnohlídek, Josef Tesař a František Koudelka – si šli vpředvečer Štědrého dne uříznout stromek do lesa. Jak jdou, slyšeli sténání, jeden z těch tří se šel podívat pod strom a s údivem zjistil, že tam leží malé robátko, holčička v košilce, promodralá zimou.

Volali, zkoušeli, jestli tam někde není matka, ale nikdo se neozval. Tak holčičku zabalili do kabátu a odnesli ji do Bílovic do četnické stanice. Tam se o ni postarali, odvezli ji do nemocnice do Brna. Děťátko se naštěstí uzdravilo a zjistili, že matka ji tam nechala, že se jí chtěla zbavit.

Byla to chudá služka, která dítě počala s ruským vojákem, který tu byl na nucených pracích, a pak už to neutáhla...

Nikde ji v práci nechtěli jako služku s dítětem, takže dítě odložila tam. Liduška dopadla dobře, adoptovali ji manželé Polákovi a dožila se 78 let, vychovala čtyři děti.

Rudolf Těsnohlídek potom sledoval příběh dál jako novinář v tehdejších Lidových novinách. Chodil i k soudu s tou paní, která tam pohodila dítě.

Ano, psal i soudničky.

Popisoval, kterak ona nejevila moc emoce...

Ta matka u soudu řekla, že věřila, že se jí někdo ujme, že se bude mít lépe. Ale tím, že ji odložila v lese, to nebylo pěkné.

To byl ten moment, který spustil v mysli Rudolfa Těsnohlídka námět udělat něco pro odložené děti, děti bez rodičů?

Čtěte také

Ano. Byl sympatizant skandinávských zemí, věděl, že v Kodani v Dánsku už od roku 1914 bývá Vánoční strom republiky a tam je kasička a vybírá se na sirotky a chudé lidi. Byl velmi sociálně založený.

Na to, že byl anarchista...

To taky. Napadlo ho udělat něco podobného tady v Čechách. Inicioval akci založit Vánoční strom republiky – který má dnes výročí 100 let. Tam je vždycky kasička a vybírá se na chudé děti. Ta akcese mu podařila, je to jeho zásluha. Myslím si, že lidi o tom moc nevědí. V Brně, Bílovicích ano... ale teď jsem pátrala, jestli je nějaký charitativní strom republiky v Praze, ale není.

Jak to vypadalo na náměstí Svobody před sto lety?

Znám to z fotografie. Určitě tam Rudolf Těsnohlídek mluvil, uvedl to, zpívaly se vánoční písně, vysvětlil příběh Lidušky, jak to vzniklo, a lidi to začali akceptovat, sbíraly se peníze a sebralo se tolik peněz, že se postavil dětský domov Dagmar v Brně, který existuje dodnes. Byly tam opuštěné děti za první republiky. Dnes je to klasický dětský domov. Hrála se hymna, i dánská.

Při Stromech republiky to bylo důstojné, byla to významná událost. Mluvily k tomu významné osobnosti. První strom byl z Bílovic?

Myslím, že všechny jsou z Bílovic. Je to tradice, tam to vzniklo. Byl to vánoční zázrak, že tam našli to dítě.

Vánoční strom republiky na Staroměstském náměstí v Praze (1932)

V Lidových novinách tehdy vyšel článek Rudolfa Těsnohlídka s titulkem Betlém našich dní, kde to popisuje. To, že najdete 17měsíční holčičku pohozenou v lese, zrovna 22. prosince 1919... Co dělal Rudolf Těsnohlídek těch pět let, než se vztyčil první Strom republiky? Proč to nebylo hned?

Byl hrozně aktivní. Byl příznivec Sokola. Když odešel z Prahy do Brna, byl redaktor v Moravských listech, potom ho přemluvili a šel do Lidových novin. Byl aktivní jako novinář, psal fejetony, psal soudničky – jsou opravdu moc hezké, není to suchý výklad soudu, udělal z toho příběh. Inicioval, aby vznikl Vánoční strom republiky, což určitě dalo práci přemlouvat úřady, politiky... Mezitím se oženil, manželství později nedopadlo dobře...

V jakém roce byl poslední významný Vánoční strom republiky s tím původním charitativním účelem? Jak se Alena Mykisková dostala k tomu, že se ponořila do historie své rodiny? A co Rudolfa Těsnohlídka v otázce jeho původu stigmatizovalo? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Jan Pokorný , vma

Související