Pěstování a výroba jídla ve vesmíru může být brzy realitou. Nové technologie najdou využití i na Zemi

Finalistů druhého kola soutěže je celkem 11. Uspěl například návrh newyorské firmy Air Company na využití oxidu uhličitého, který ve vesmíru vydechuje posádka. Když se zachytí a přidá se k němu vodík, vznikne elektrolýzou alkohol, který pak vyživuje kvasinky. Výsledkem jsou proteiny, tuky a karbohydráty.

S vydechovaným oxidem uhličitým pracuje také další úspěšný finalista – finská společnost Solar Foods, která svůj postup založila na fermentaci plynu, čímž se získá jedlý jednobuněčný protein.

Zahrádka ve vesmíru

Řada dalších inovačních návrhů připomíná s trochou fantazie klasickou zahrádku. Jde o takzvané exozahrady, kde se dají hydroponicky pěstovat houby a zelenina. Další firmy uspěly i s mikrobiální biomasou, vypěstovanou v novém bioreaktoru.

Čtěte také

Burger v prášku a bramborová kaše. Český startup vyvíjí výdejní automat pro misi na Měsíci

„Mluvit by se dalo i o floridském systému Nukleus na produkci zeleniny, hub i hmyzu, který je založený na takzvaných fitotronech, čili klimatických komorách, a počítá s minimálním množstvím vody i vzduchu,“ přibližuje redaktorka.

„Zajímavý je i objev švédské göteborgské společnosti Mycorena, která přišla s houbovým proteinem, jenž chutná jako maso. Kalifornský Nolux zase uspěl s umělou fotosyntézou,“ dodává. Cesta od experimentů k realitě je ale ještě dlouhá

Využití i na Zemi

Posádka ISS jí zatím to, co přivezou kosmické lodě ze Země. Jednou z podmínek soutěže proto bylo, aby se inovace daly využívat nejen v kosmu, ale i na Zemi. „Důvod je prostý. Udržitelné zemědělství, rostoucí populace a také klimatické změny,“ uzavírá Kateřina Šmídová.