Burger v prášku a bramborová kaše. Český startup vyvíjí výdejní automat pro misi na Měsíci

Vyvíjíte automat, který mi vydá jídlo – bude mě na Měsíci tři roky krmit. Tak co si dám?

Jsou to tři kategorie jídla: takzvaný liquid, jídlo v tekuté formě, pak nějaký semi-solid ve formě například bramborové kaše nebo něčeho, co má texturu, ale menší vlhkost. A pak takzvaný solid, který má pětiprocentní vlhkost a texturu, jako třeba cereálie. Spadá do toho i forma mletého masa, což je ekvivalent našeho burgeru.

Čtěte také

Budeme si už brzy skypovat z Měsíce? Evropská kosmická agentura chce Měsíc pokrýt signálem

A k obědu bude co?

Je to kombinace, rotují tam čtyři menu, všechny mají kalorický příjem z pohledu bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, vláknin. Z pohledu jídla je to třeba forma mletého masa, což je pro nás největší technologická výzva, kterou potřebujeme vyřešit…

Bude váš stroj umět z mletého masa udělat karbanátek?

Forma je relativně jednoduchá věc. Jídlo je skladované v práškové formě, to nám zajišťuje, že je skladné, nezabírá moc prostoru. Protože raketa bude mít prostor nějakých sto metrů krychlových a my máme dva metry krychlové jenom na technologii plus na uložení jídla jako takového, což bude zhruba nějakých 15 až 20 tun.

A když váš projekt nevyjde? Mám šanci, že budu mít váš automat, který se nedostal do vesmíru, u sebe v kuchyni a bude mi vařit?

Šance na úspěch byla od začátku velmi malá. Když jsme si přečetli veškeré podmínky a nastudovali si tisícistránkový materiál, který definuje, co je potřeba splnit, jak napasovat systém na současné systémy, které už existují, dávali jsme si nějakých 5 % maximálně. Ale řekli jsme si, že to pro nás bude cvičení.

Přidaná hodnota je, že pochopíme, jak NASA přemýšlí, získáme nový úhel pohledu na svět, na to, jak děláme současné produkty, podíváme se na to jakoby z venku. A když to nevyjde, tak prototyp budeme vyhazovat, nebude funkční…

… a bude bydlet u mě v kuchyni. Jak vlastně vypadá jídlo na vesmírných misích teď?

Primární část je v aluminiových kapsičkách, které jsou ohřívány indukčně. A část, zhruba 25 %, je pro každého astronauta jeho osobní věcí, kterou si může vzít a kterou má rád. Nicméně vše je závislé na zásobování stanice. V nějakém cyklu musí létat rakety, aby zásobovaly stanici. NASA v tuto chvíli potřebuje vyřešit, jak se systémy budou chovat při dlouhých misích. Musí být koncipovány tak, aby nebyly závislé na zásobování. Všechno je potřeba vzít s sebou.

Co všechno potřebuje automat splnit?

Na takzvané hedonické škále je potřeba splnit sedm stupňů z deseti, aby jídlo bylo hodnocené jako něco, co zlepšuje kvalitu života.

Takže musí vonět, chutnat, vypadat… Co tam ještě je?

Je to panel, který vyhodnotí, jestli jídlo je vhodné pro dlouhodobé užití. Chuť, textura, jestli to vypadá dobře. Potřebujeme vydat tisíc kilokalorií v každém jídle, tři tisíce kilokalorií denně pro jednoho astronauta, vydáváme 12 tisíc kilokalorií simultánně pro čtyři lidi. To je jedna z podmínek, kterou potřebujeme splnit.

Co obnáší koncept mana power plant? A kdy pojedou čeští vývojáři do NASA představit to, co vymysleli? Poslechněte si celý rozhovor.