SERIÁL

7) Vkročí někdy člověk opět na Měsíc? Plány už existují, a nejen ty americké

03841189.jpeg
Předchozí díl
Následující díl

Neil Armstrong a Buzz Aldrin byli prvními lidmi, kteří vstoupili na povrch Měsíce. Přesně před 50 lety. Po posádce Apolla 11 se ale na Měsíc podívali také další astronauti. Bylo jich deset.

Psal se 7. duben 1972 a z mysu Canaveral právě odstartovalo Apollo 17. Vůbec poslední mise tohoto vesmírného programu. Eugene Cernan a Harrison Schmitt se o pár dní později stali zatím posledními lidmi, kteří vkročili na povrch Měsíce. Od prvního úspěšného přistání Apolla 11 se Američanům podařilo na Měsíci poprvé přistát přesně tam, kde chtěli, nebo vynést na jeho povrch lunární vozítko. 

Doufal jsem, že si Neil Armstrong zlomí nohu, směje se „náhradník“ Jim Lovell. Ve filmu si ho zahrál Tom Hanks

Jim Lovell

Jméno Neila Armstronga dnes zná každé malé dítě. Stačilo přitom málo a do vesmíru místo něj mohl letět někdo jiný. Jim Lovell, „stínový velitel“ Apolla 11 a později velitel Apolla 13, do poslední chvíle čekal, zda Neila nebude na palubě Apolla 11 muset zastoupit. „Doufal jsem, že by si mohl zlomit nohu,“ směje se v rozhovoru s Janem Kalibou.

Nejznámější misí po Apollu 11 ale zůstává let Apolla 13, které nakonec na Měsíci nepřistálo, protože na lodi vybuchla jedna z kyslíkových nádrží. Příběh o tom, jak se trojice astronautů musí z vesmíru vracet v lunárním modulu, zachytil režisér Ron Howard ve stejnojmenném filmu z roku 1995.

„Změnila se specifikace elektrického proudu, který se do ní má posílat. Akorát se to řeklo jen někomu. Nádrž byla asi poškozená,“ popisuje publicista Tomáš Přibyl. Film Apollo 13 s Tomem Hanksem zachytil situaci z roku 1970 velmi přesně.

„Kosmonauti museli přestoupit do lunárního modulu, který ale nebyl určený ke čtyřdennímu letu tříčlenné posádky. Byla to šťastná hodinka, do dneška na Apollo 13 vzpomínáme jako na nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky.“

Místo Apolla přišel Space Shuttle

Program Apollo nicméně i po této události pokračoval. Původně měli Cernana a Schmitta následovat ještě další astronauté. Rozpočet NASA ale postupně klesal a už v roce 1970 bylo jasné, že lety Apolla 18, 19 a 20 se neuskuteční. Místo toho NASA investovala do projektu Space Shuttle, tedy opakovaně použitelných vesmírných raketoplánů. 

Důvod, proč se od té doby nikdo o přistání lidí na Měsíci nepokusil, je především politický, řekl před pěti lety v rozhovoru pro Český rozhlas předseda České kosmické společnosti Jan Kolář: „Výpravy tohoto typu vyžadují společenský souhlas. K tomu nedošlo. Přestože technologie je a neustále se zlepšuje.“

Artemis i bezpilotní sonda

Zdá se ale, že by se na Měsíc přece jen mohli podívat i další lidé. Snad už v roce 2024 by tam Američané mohli vyslat misi Artemis s cílem dostat na povrch tohoto tělesa vůbec první ženu. 

Podle amerického miliardáře Jeffa Bezose je zase třeba Měsíc kolonizovat a zachránit tak lidskou rasu. A na Měsíci by mohla přistát i další soukromá raketa, SpaceX Elona Muska. Například bývalý americký astronaut čínského původu Leroy Chiao ale dříve ve vědecko-technologickém magazínu Radiožurnálu Experiment upozornil, že další přistání člověka na Měsíci vůbec nemusí být v režii Američanů.

„Čína se v roce 2003 stala teprve třetím národem schopným posílat astronauty do vesmíru. Berou to velmi vážně. Čína dokonce oznámila vlastní plány na vyslání astronautů na Měsíc.“

A o lety na měsíc se už pokouší i Indie – i když zatím jen s bezpilotní sondou. Její start ale před několika dny přesunula nejdříve zřejmě na září.

Související