Doufal jsem, že si Neil Armstrong zlomí nohu, směje se „náhradník“ Jim Lovell. Ve filmu si ho zahrál Tom Hanks

Jméno Neila Armstronga dnes zná každé malé dítě. Stačilo přitom málo a do vesmíru místo něj mohl letět někdo jiný. Jim Lovell, „stínový velitel“ Apolla 11 a později velitel Apolla 13, do poslední chvíle čekal, zda Neila nebude na palubě Apolla 11 muset zastoupit. „Doufal jsem, že by si mohl zlomit nohu,“ směje se v rozhovoru s Janem Kalibou.

Být první na Měsíci? O tom snily desítky amerických astronautů. Jen jedinému z nich se to ale nakonec povedlo. Jak dnes Jim Lovell vysvětluje, Neil Armstrong se prvním mužem na Měsíci stal tak trochu náhodou. A to přestože další člen jeho posádky Buzz Aldrin o tuto poctu také velice stál.

„Když jsme v programu Gemini trénovali práci mimo kosmickou loď, zůstával velitel na palubě a ven chodil pilot. Aldrin říkal, že tohle je stejný případ a že ven by měl jít pracovat on. Jenže když se podíváte na konstrukci lunárního modulu, tak velitel Neil byl vlevo, Aldrin vpravo a palubní otvor se otvíral směrem k Aldrinovi, takže mu bránil v postupu vpřed a Neil musel vystoupit první, pokud se měl Aldrin vůbec dostat ven. A tak se to celé seběhlo,“ usmívá se Jim Lovell.

Bez dopisu na rozloučenou

On sám se na povrch Měsíce nedostal. A to přestože k němu, ještě na palubě Apolla 8, dvakrát doletěl. Do historie dobývání vesmíru se tak nakonec Jim Lovell zapsal jinak – jako velitel slavného Apolla 13, jehož příběh znají, mimo jiné i díky filmové dramatizaci s Tomem Hanksem v hlavní roli, téměř všichni.

„Nehoda, kterou jsme měli s Apollem 13, byla asi ta nejlepší věc, která se NASA mohla přihodit,“ vzpomíná dnes bývalý astronaut. „Šlo o pátý let k Měsíci, lidi už byli uspokojení a vesmírný program je přestával zajímat. Uvědomil jsem si, že na třetí přistání na Měsíci by se brzy zapomnělo, na rozdíl od toho výbuchu.“

Tehdy nás spojilo Rusko. To, že jsme s ním soupeřili. Myslím, že nějaký zajímavý projekt jako let na Mars by nás spojit mohl.
Jim Lovell

Mimochodem, samotný Jim Lovell byl jediným z tříčlenné posádky Apolla 13, kdo před odletem do vesmíru nenapsal svým blízkým dopis na rozloučenou. „Češi návraty domů neřeší,“ připomíná s úsměvem své české kořeny. „Takže jsem se s něčím takovým neobtěžoval. Moji dva kamarádi dopis na rozloučenou napsali. Já bych ale nikam neletěl, kdybych si myslel, že mám psát manželce dopis na rozloučenou.“

Jak si Jim Lovell vysvětluje, že je mezi úspěšnými astronauty tolik mužů s českými nebo československými kořeny? A proč vesmírný program Donalda Trumpa označuje za to nejhorší, o čem v životě slyšel? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Jan Kaliba , als
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.