80 let od vyzvednutí štěchovického „pokladu“. Utajovaný nacistický archiv přispěl k usvědčení K. H. Franka

„Američané si vyžádali jenom povolení pro cestu do Československa bez toho, že by informovali československé úřady o tom, že tady chtějí nejenom kopat, ale i odvážet nějaký materiál,“ vysvětluje Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.

Štola, ze které Američané před 80 lety odvezli štěchovický poklad|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Podle něj ale československá strana věděla o archivu už na podzim 1945, ovšem úřady se tím nezabývaly, a tak Američané zřejmě uchránili archiv před zkázou.

„Za ten necelý rok, co tam byly bedny ukryty, tak ty spodní části už byly zasaženy spodní vodou. Takže kdyby k tomu vyzvednutí došlo o několik let později, byl by ten materiál už nejspíš zničen vlhkostí,“ říká historik.

Ukradený archiv

Když Američané archiv vyzvedli, začala československá strana okamžitě jednat. „Byl hrozný rozruch, Vojáci z bezpečnostních oddílů nasedali do aut a ujížděli do Hradištka u Štěchovic. Jenže bohužel přijeli pozdě, byla tam už jenom obrovská díra,“ vzpomíná v nahrávce z roku 1990 Ludmila Řičicová Uhlířová, která pracovala po válce na Vojenské správě.

Čtěte také

Doufal v klidné místo pro rodinu, dostal oprátku. Cesta K. H. Franka z amerického zajetí na šibenici

Po diplomatické přestřelce Spojené státy archiv hned 2. března 1946 vrátily. Bedny putovaly přímo na Pražský hrad.

„Velká sláva, když nám potom vrátili některé věci. Viděla jsem hudbu MP, americké vojáky v bílých přilbách, jak přivezli slavnostně několik beden, které byly dány napřed do Vladislavského sálu, potom do Jiřského kláštera. No a začalo to být přísně utajováno,“ pokračuje ve vzpomínkách Ludmila Řičicová Uhlířová.

Kompletní, nebo ne?

Americká strana tehdy uvedla, že dokumenty vrací kompletně. Přesto se podle Prokopa Tomka pochybnosti nikdy úplně nevytratily.

„Při vyzvedávání toho materiálu a otvírání beden v americké okupační zóně v Německu nebyl nikdo z československých úředníků, tak se nedá stoprocentně vyvrátit, že ten materiál byl předán zpět kompletně,“ vysvětluje historik.

„Ale vzhledem k tomu, jaký celkový charakter ty dokumenty měly, tedy že se týkaly především dění na území protektorátu, dá se předpokládat, že ten materiál byl vrácen, protože nebyl důvod, aby si Američané takovéto materiály nechávali.“

Pohled na Štěchovice. Po pokladu hledači pátrali na protějším břehu v obci Hradištko|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Legenda o pokladu

V 50. letech komunistická justice vyšetřovala, proč nevyzvedly archiv československé úřady a obvinila Bedřicha Reicina, náměstka ministra obrany. Ten při vykonstruovaném procesu vypovídal: „Začátkem roku 1946 jsem plukovníkovi Ivanovičovi předal informaci o tajném archívu Karla Hermana Franka ve Štěchovicích, kterého se zmocnili Američané.“

Štěchovický archiv se později z komunistické propagandy vytratil a jeho místo nahradila pověst o Štěchovickém pokladu, což měla být německá kořist z protektorátu – zlato, diamanty a další cennosti. Hledači strávili pátráním po pokladu desítky let, dokud jeden z nich, Helmut Gaensel, v roce 2022 neuvedl, že si celou legendu o pokladu vymyslel.