Stand-up není pro každého. Když se to nepovede, můžete zestárnout o několik století, říká komik a spisovatel Pavel Tomeš

Jste autorem několika knih, vedle toho 13! (13 faktoriál). Máte také knížku Až na ten konec dobrý, která dostala Magnesii Literu v kategorii Kosmas cena čtenářů. Ona opravdu svítí?

No jasně. Musí být chvilku na světle, nesmíte ji mít dlouho zavřenou. Když někam jedu na čtení, tak rád dělám to, že vezmu všechny čtenářky na záchod, což už je takový zajímavý počin. To asi většina autorů nedělá na autorských čteních…

Teď jste naším hostem, nebo děláte stand-up?

Čtěte také

Spousta herců nechce být trapná, ale někteří si v tom libujeme, říká herec a komik Tomáš Měcháček

Ne, fakt. Každá knihovna, kde jsem byl, může potvrdit, že se minimálně pokusím pár čtenářek dostat na záchod, což se mi většinou povede. Pak se začnou ozývat slastné vzdechy, protože se jim to strašně líbí. V té tmě to opravdu krásně svítí. Ty ostatní samozřejmě necháme chvilku napjaté, co se tam dělo, ale pak jim prozradíme, že kniha svítí ve tmě.

Víte, že jste teď nabídl téma, kterému se říká tenký led? Jdete na pánský, nebo na damský?

Samozřejmě jdeme na dámský, aby se tam cítily bezpečně. Říkám jim, aby zavřely oči, že jim něco ukážu. No a pak vytáhnu tu knížku a ona tak krásně svítí… Protože to většinou nečekají, tak se jim to strašně líbí.

Kniha o smrti a o životě

Až na ten konec dobrý. Uvádíte, že se vás lidé ptají, jestli si ten název můžou napsat na náhrobek. To je reklamní text, nebo pravda?

Může to tak vypadat, ale opravdu na to mám printscreen. Vždycky to dávám na čteních k dobru, že o to paní, co mi to psala, opravdu stála. Na to odpovídám, že není problém, že tam klidně může zapíchnout i tu knížku, že jí tam bude svítit ve tmě. Takže je to pravda, ten název k tomu vybízí. Sám jsem uvažoval o tom, že bych si to dal na náhrobek. Nebo do kolumbária – uvidím.

Máte na to ještě čas. Je to humoristický román, ale trochu se tam vyrovnáváte se smrtí. Povedlo se vám to?

Čtěte také

Psal jsem to, jako bych byl holka, to mě bavilo, vypráví o své nové knize Gazely spisovatel Hartl

Vidíte, vy jste řekl, že mám čas, ale to přece nevíme. Ano, je to o smrti, ale spíš než o umírání je to o smrti jako takové – o konečnosti, o tom, že k ní směřujeme a právě nevíme, za jak dlouho se k ní dobereme. Je to pro mě téma, nezvolil jsem to jen tak, aby z toho padaly dobré fóry a černý humor. Zároveň jsem ale nechtěl, aby u toho lidi umřeli nudou. Chtěl jsem, aby to byla sranda.

Možná jste vůbec nechtěl, aby u toho lidé umřeli.

To už se ale taky stalo, jak jsem bohužel zjistil. Psala mi čtenářka, že to její maminka nedočetla, ale prý se jí to do té doby líbilo. Tak to prostě je, to je život. Tím, že je ta kniha o smrti, tak je samozřejmě i hodně o životě, je v ní poměrně dost živo. Někteří čtenáři jsou možná překvapeni, co všechno se tam děje.

Úsilí a nervy

Ve vaší nové knížce 13! je kromě jiných povídek text e-mailu žijícího stand-up komika učitelkám češtiny a jejich studentům. Dovolte krátký citát. „Vážená paní učitelko, velice mě těší přístup vaší školy a zejména vašich studentů, kteří projevili zájem v hodině češtiny vidět žijícího stand-up komika, aby jim povyprávěl o své nelehké práci, kde se jeho hlavním a jediným pracovním nástrojem stává právě náš krásný rodný jazyk. Pár takových setkání už jsem absolvoval, a tak úplně zřetelně slyším všechny ty zvídavé otázky, jako kolik stand-up komik vydělává, jestli se dá stand-upem uživit, kolik si bere za jedno vystoupení nebo zda dostává i procento ze vstupného, které jen ukazují, že studenti středních škol mají o tuto disciplínu opravdu živý zájem.“ To je ze života?

Čtěte také

Stará Karviná bylo krásné město a dobře se tam žilo. Spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická

Ano, někdy si vás zvou do škol. Samozřejmě vás většinou zvou do školy, kde máte syny, ale jsou i nějaké diskuze se žijícími stand-up komiky a se mnou to někdy spojí i jako s autorem. Ale ta děcka to opravdu zajímá, protože stand-up vypadá jako jednoduchá disciplína, která bude dobře zaplacená. Takže tomu rozumím.

A vy jim na ty otázky odpovídáte? Když se zeptají, kolik stand-up komik vydělává, co řeknete?

Řeknu: „No, to strašně záleží.“ (směje se) Hlavně se jim snažím vždycky vysvětlit, že je to bude stejně stát nejvíc úsilí a nervů a že to opravdu není pro každého. A že zjistí, že to pro ně nejspíš není, protože to je pro velice specifický druh lidí, kterému musí trochu něco chybět. Ty začátky opravdu není příjemné přestát.

Spousta herců mi říká, že by to nedali, protože herec se může schovat za svoji roli. Ve stand-upu jdete s kůží a trh.

Máte pravdu, že člověk musí mít svébytně ustrojenou psychiku. Třeba jako Robin Williams…

Určitě, ale každý jsme samozřejmě jiný a stand-up komiků je velmi pestrá škála. Mně ale třeba i spousta herců říká, že by to nedali, protože herec se může schovat za svoji roli. Ve stand-upu jdete s kůží a trh a jste tam jenom sám za sebe. Během pár minut můžete zestárnout o několik století, když to úplně neklapne. Takže doporučuji to zkusit, ale není to pro každého.

Jak se liší atmosféra živého stand-up vystoupení od toho televizního? Proč by měla mít beletrie přílohy? A jak bude vypadat inscenace Městského divadla Brno na motivy knihy Až na ten konec dobrý? Poslechněte si celý rozhovor!