Česká cesta do vesmíru zprostředkuje 20 studentům zážitky ze stavu beztíže. Jaké experimenty čekají ve vesmíru na českého astronauta?
Cílem projektu Česká cesta do vesmíru je vyslat opět na oběžnou dráhu českého astronauta Aleše Svobodu. Kromě toho ale zahrnuje také celou řadu aktivit zaměřených na vzdělávání a popularizaci kosmonautiky a kosmického průmyslu v Česku. Jedním z hlavních lákadel je možnost vyzkoušet si stav beztíže.
„Bude se jednat, o parabolický let pro dvacet studentů, v jehož rámci budou mít možnost zažít vždycky dvacetisekundové sloty stavu beztíže. Úhrnem to bude asi pět minut života, takže to bude poměrně silný zážitek – věříme, že na celý život,“ říká vedoucí oddělení kosmických aktivit ministerstva dopravy Ondřej Šváb.
Čtěte také
Zájemci se mohou do konce září přihlásit na webu vzhurudovesmiru.cz. Organizátoři budou vybírat adepty na základě jejich fyzické a psychické kondice, schopnosti spolupráce v týmu nebo komunikačních dovedností, aby dokázali svůj zážitek dál zprostředkovávat veřejnosti.
Kromě propagačních aktivit ovšem projektový tým také vybere experimenty, které by mohl český astronaut Aleš Svoboda ve vesmíru provádět. „Polovina z nich je zaměřená na vědy o živé přírodě, zejména medicínu a psychologii. Pak to jsou vědy o neživé přírodě, například sledování ionizujícího záření, experimenty s materiály a podobně,“ upřesňuje Ondřej Šváb.
Jak se cítíš, astronaute?
Technická univerzita Ostrava chce ve vesmíru také monitorovat stres astronautů pomocí analýzy hlasu.
„Když mluvíte, tak vydáváte zvukové vlny a ty se dají vizualizovat. Pomocí speciální matematické metody se tyto řečové signály dají rozložit do frekvenční oblasti, přičemž každá emoce má své charakteristické frekvence. Umělá inteligence potom dokáže klasifikovat, jestli je ten člověk šťastný, nešťastný a podobně,“ vysvětluje Ivan Zelinka z Katedry informatiky.
Do jednotlivých frekvencí rozložený hlas se pak porovná s fyziologickými daty naměřenými senzory pro snímání vitálních funkcí. Cílem je, aby tyto senzory astronauta nijak neomezovaly v běžné činnosti, vědci se proto snaží je co nejlépe přizpůsobit. „Intenzivně pracujeme na chytrém tričku, kde jsou senzory přímo součástí toho oblečení,“ dodává výzkumník ostravské univerzity.
Čtěte také
Vynález v procesu
Ačkoli Aleš Svoboda s ostravskými vědci spolupracuje, při případném letu by ovšem takové tričko na sobě neměl.
„Kolega bude při svých experimentech využívat stávající systémy na monitorování astronautů, které jsou dostupné na Mezinárodní vesmírné stanici. Protože vždycky, když vyvíjíte nějaký nový typ senzoru, tak to musíte verifikovat vůči nějakému standardu. A samozřejmě to musí projít procesem certifikace,“ vysvětluje Ivo Zelinka.
Teprve pak by chytré tričko mohlo rozšířit stávající systémy.
