Magazín Experiment ŽIVĚ z tréninkové simulace mise českého astronauta na Měsíc

Ondřej Vaňura a Martin Pařízek se tentokrát přesunuli do kampusu ČVUT v pražských Dejvicích, kde stojí tzv. Hydronaut – velká žlutá kapsle, hlubinná laboratoř, v níž právě pobývají Aleš Svoboda a další dva členové posádky v rámci tréninkové kosmické mise PROMISE, která simuluje let na Měsíc. Co všechno její posádku během následujících 48 hodin čeká a k čemu bude výsledek experimentu sloužit, přibližuje ředitel celého projektu Jiří Schneider.

Posádka vstoupila do cvičného modulu Hydronaut v pátek odpoledne. V tuto chvíli tak za sebou má přes 17 z celkových 48 hodin. Co už má tedy za sebou? A jde všechno podle plánu?

Má za sebou to, co podle plánu mít má. Byly to první výstupy ven v rámci extravehikulárních aktivit. A podle plánu jde všechno, protože to podle plánu nejde. A je to dobře.

Čtěte také

Magazín Experiment: Kdy poletí do vesmíru druhý Čech? A jak mohou houby pomoct v odsolování půdy?

Jsme tréninková mise analogická k té, která jednou bude doopravdy někam na oběžnou dráhu nebo směrem na Měsíc, a potřebujeme teď najít všechna problémová místa. To znamená, že musíme jít na úplnou hranu proveditelnosti. A pokud by nám všechno fungovalo, tak je to vlastně špatně.

Takže už jste museli improvizovat?

Velmi.

Proč tady o tomto víkendu vůbec mise PROMISE je? Co je hlavním cílem?

Cíle máme dva. První je odstartovat českou cestu do vesmíru a ukázat veřejnosti, ať už neodborné, nebo taky odborné, vědeckým týmům a studentským týmům, co všechno je možné tady u nás v Little Moon City Prague, jak nazýváme tento areál v kampusu ČVUT Fakulty strojní. A zároveň abychom široké veřejnosti popsali, jak vlastně takové experimenty fungují a jak bude probíhat trénink Aleše.

Jiří Schneider, ředitel celého projektu PROMISE|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Za těch 48 hodin je na programu celá řada pokusů a experimentů. Rozhodně nestihneme teď vyjmenovat všechny, ale řekněte aspoň jeden, který vás napadne jako první.

Bude jich tady skoro třicet. Možná vypíchnu ten, kterému se věnuji nejvíc, tak ho mám nejvíc v hlavě, a to je vývoj virtuálního trenéra na kterém spolupracujeme s jednou tchajwanskou univerzitou, takže mezinárodní projekt. Je to vlastně měření biometrických funkcí a svalové aktivity jednotlivých členů posádky.

Pro návštěvníky, kteří sem do kampusu ČVUT v pražských Dejvicích můžou zavítat, bude určitě atraktivní i simulovaný výstup na Měsíc a odebrání geologických vzorků. Jak v praxi uděláte tuto část?

Probíhá to pomocí virtuální reality, se kterou nám pomohli vědci z Akademie věd. Máme tady první verzi jakési aplikace, kterou si můžeme představit trochu jako hru a trochu jako nějaký tréninkový plán. Zkoušíme, jak nejlíp dokážou dva členové posádky opustit habitat, tím třetím členem posádky být navigovaní, a na základě informací od geologů a specialistů na sběr vzorků v té virtuální realitě sbírat ideální vzorky podle přesně daného itineráře.

Little Moon City Prague u Fakulty strojní ČVUT|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Takže opravdu z Hydronauta vyjdou ven a budou něco sbírat, ale bude to imaginární?

Bude to imaginární. Vlastně vyjdou na jakési pískoviště, které máme v takovém velkém stanu, a ten písek pod nohama je to jediné, co z toho uvidí a zaznamenají. Bude to jediný jejich vjem, který budou mít. Všechno ostatní se bude odehrávat ve virtuální realitě.

Jedním z vedlejších cílů projektu je také představit českou misi do vesmíru širší veřejnosti|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Vy teď máte Hydronauta za sebou, my na něj koukáme. Je to doslova velké ocelové monstrum. Členem posádky uvnitř je i český astronaut Aleš Svoboda. Jak mu tento víkend může pomoci při cestě do skutečného vesmíru?

Tak napůl, protože v rámci experimentů budeme mít i reálné experimenty od vědců z Akademie věd i komerčních společností, jako je práce se senzory. Ty by Aleš jednou měl mít s sebou a jejich obsluha by měla být součástí jeho práce na ISS.

Dále tam máme zajímavý experiment od Spacemanic, kde by mohli využít přítomnost Aleše na ISS na speciální vypuštění satelitu, které je těžké provést ze Země, aby se spustilo automaticky. A potom tam ještě máme hodně zajímavé experimenty zase od Akademie věd, kdy bude měřit pomocí osobních dozimetrů záření a nebezpečné částice, kterým by mohli být členové posádky vystaveni.

Kdo další v tom velikém žlutém modulu Hydronaut připomínajícím ponorku s Alešem Svobodou je?

Ona to je ponorka, takže ji to připomíná, ten postřeh je samozřejmě správný. Je to jakýsi klon mezi ponorkou a kesonem.

Je tam konstruktér této záležitosti Matyáš Šanda, který si to nemohl nechat ujít, protože je to vlastně tak trochu splněný sen dvou kluků – Aleše Svobody a Matyáše Šandy. Jeden přichází z letounů a druhý přichází z toho potápěčského světa.

A třetí je náš specialista na hyperbarickou medicínu a na vědecké týmy a vlastně taková naše spojka Miroslav Rozložník.

Jak to vypadá v řídicím centru a podaří se živé spojení s posádkou? Poslechněte si celý Magazín Experiment speciál.