Magazín Experiment: Češi dobývají vesmír! Představujeme ambiciózní tuzemské vesmírné mise

První zářijový Magazín Experiment se tentokrát celý věnuje českým vesmírným projektům, které podpoří Ministerstvo dopravy a Evropská kosmická agentura ESA.

Čtěte také

Jak se předpovídá počasí? Družice sledují na Zemi stále stejnou část, od rovníku dál se ale jejich vidění zhoršuje

Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic – pět vědeckých a dva pro státní účely. Jsou to satelity s hmotností okolo sta kilogramů, tedy větší než jakákoli jiná česká družice. Z nich ministerští úředníci a zástupci ESA koncem září vyberou dva až tři projekty, které dostanou podporu do dalšího vývoje. Celkově je na ně vyčleněno 60 miliónů eur.

Se Lvicí k Měsíci

Slogan prvního z tuzemských vesmírných projektů, které vznikají s podporou Evropské kosmické agentury, nepřehání. Česká sonda LVICE2 by měla zkoumat kosmické prostředí v okolí Měsíce. Původně mělo jít o malou družici, nakonec je z toho sonda s vlastním motorem, díky kterému se dostane až k Měsíci.

Cílem mise je studovat sluneční vítr, radiaci a meziplanetární prach v jeho okolí. Data, která posbírá, by mohla být důležitá například pro chystanou americkou misi Artemis s lidskou posádkou. Velmi ambiciózní český projekt proto potřebuje hodně energie a náročné bude už samotné vystřelení LVICE2 na oběžnou dráhu Měsíce.

Superrychlý dalekohled

Kde se vzaly ve vesmíru těžké kovy, to by měl zjistit první český vesmírný dalekohled, který ponese speciální družice QUVIK. Bude vynikat především rychlostí – otočí se tam, kde se ve vesmíru zrovna dějí zajímavé věci. Výrazně má pokročit zejména v pozorování takzvaných kilonov, což jsou výbuchy při srážkách supertěžkých neutronových hvězd. Právě během nich mohly ve vesmíru vzniknout těžké kovy jako zlato nebo platina.

Model vesmírného dalekohledu QUVIK|foto:Martin Srb, Český rozhlas

Výbuch kilonovy je tak silný, že doslova zatřese vesmírem. Způsobí takzvané gravitační vlny, které dovedou vědci změřit i na Zemi. Jenže aby spatřili, co se při výbuchu děje, museli by se rychle podívat tím směrem, odkud vlny přišly. A to se zatím nikomu nepodařilo. Družice QUVIK by měla jako první v historii pozorovat kilonovu v prvních hodinách po srážce. Jak to bude fungovat? Poslechněte si v reportáži.

Mise za poklady nebes

I tak by se dala charakterizovat mise SLAVIA, která chce ve vesmíru hledat nerostné suroviny. Pomáhat jí v tom budou tři přístroje: miniaturní hmotnostní spektrometr
HANKA, hyperspektrální kamera pro detekci kovů v meteorech VESNA a anténní systém pro zachycení radiových signálů ŘÍP2.

Čtěte také

iROZHLAS

Cesta za poklady nebes. Česká kosmická mise SLAVIA má za cíl hledat ve vesmíru nerosty a suroviny

Nejdůležitější je HANKA (Hmotnostní ANalyzátor pro Kosmické Aplikace), převratný miniaturní hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením, díky kterému bude schopen rozlišit jednotlivé prvky vesmírných nerostů.

„Je to první projekt, při kterém bude hmotnostní analýza probíhat přímo ve vesmíru,“ upřesňuje Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. I proto půjde o konstalaci dvou stejných družic Slavia, které budou k sobě natočené tak, aby se jejich výsledky doplňovaly.

„Remek“ opět ve vesmíru

Česká družice REMEC se jako první chystá měřit kosmické počasí mimo dosah magnetického pole Země. Navrhli ji vědci z ústavu teoretické a experimentální fyziky ČVUT a její název zní stejně jako jméno prvního a zatím jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka. Po něm se ovšem nejmenuje. Její označení je zkratkou anglického Radiation Environment Monitor for Energetic Cosmic rays, tedy Sledování radiačního prostředí a kosmických energetických částic.

Magnetický spektrometr PAN, hlavní vědecký přístroj družice REMEC|foto:Martin Srb, Český rozhlas

Cílem mise je zkoumat vlastnosti galaktického kosmického záření a energetických částic ze Slunce, složení a tok energie. Zemská magnetosféra před nebezpečnými účinky tohoto záření chrání, ve vesmíru jsou mu ale stroje i lidé vystaveni, a je tedy potřeba být na jeho působení připraveni. Mise Remec se proto musí dostat mimo oblast magnetického pole Země, aby mohla sbírat relevantní data. Proč je právě tato podmínka největší výzvou? Poslechněte si v reportáži.

Posvítí si na tornáda

Předpověď vysokých teplot anebo tornád by mohla být přesnější díky české družici SOVA. Další z českých ambiciózních projektů chce zkoumat gravitační vlny v málo probádaných výškách atmosféry, zhruba 300 kilometrů nad Zemí. Meteorologické balóny tam už nedoletí a polární družice jsou naopak vysoko nad tím. A přitom právě gravitační vlny mají na počasí velký vliv, pronikají totiž celou atmosférou.

Poslechněte si celý Magazín Experiment a seznamte s jednotlivými projekty detailněji v reportážích našich vědeckých redaktorů.