Magazín Experiment: Kdy se člověk vrátí na Měsíc? A jak se tiskne oceánský plast?

V sobotu uplyne přesně padesát pět let od chvíle, kdy první člověk přistál na povrchu Měsíce – a po půlnoci se po něm i prošel. I dnes je ale na Měsíci stále co objevovat. V letošním roce dorazily na Zemi vůbec první vzorky hornin z odvrácené měsíční strany a teprve před několika dny vědci potvrdili, že pod měsíčním povrchem jsou jeskyně. Každé přistání na Měsíci je podle odborníků dobrodružství samo o sobě

„Byli to objevitelé, jako jsou ostatně i dnešní astronauti. Uvědomovali si, že jdou někam, kde nikdo předtím nikdy nebyl, a že jsou s tím spojena rizika,“ říká Eric Benton, odborník na vesmírnou radiaci z univerzity státu Oklahoma a syn Eugena Bentona, dozimetristy programu Apollo.

Čtěte také

Doufal jsem, že si Neil Armstrong zlomí nohu, směje se „náhradník“ Jim Lovell. Ve filmu si ho zahrál Tom Hanks

Záření ze Slunce a z okolního vesmíru je velká překážka, která zatím astronautům brání v tom, aby strávili na Měsíci delší dobu.

„Není na to žádný zákon a máme k dispozici jen omezená data. Přitom jako odborníci na radiaci bychom měli přijít s nějakou představu o tom, co je bezpečné a co ne,“ popisuje. „K jedné nebezpečné události došlo v čase mezi misemi Apollo 16 a 17. Kdyby v té době na Měsíci byli astronauti, dostali by velmi vysoké dávky záření, pravděpodobně i se zdravotními následky.“

Na Měsíc míří státy i firmy

Rizik je ovšem na Měsíci více. Velmi napínavé je na jeho povrchu vůbec přistát, ať už jde o pilotované, nebo bezpilotní lodi. V historii se podařilo hladce dosednout jen pěti zemím: Sovětskému svazu, Spojeným státům, Číně, Indii a Japonsku.

Přistání japonského modulu SLIM na Měsíci v představě výtvarníka. Ve skutečnosti proběhlo trochu jinak|foto:JAXA, CC0 1.0, ©

Pouze Spojené státy dopravily na Měsíc také lidskou posádku a pouze Čína přistála i na polokouli, která je od Země trvale odvrácená.

V posledních letech na Měsíc kromě státních agentur míří také soukromé firmy. Ve Spojených státech je podporuje i státní NASA v rámci programu CLPS, tedy komerční lunární dopravní služby. „Program CLPS přinesl pět nových typů přistávacích modulů a také celý řetězec dodavatelů špičkových součástek,“ těší Joela Kearnse z NASA.

Přípravy na lunární stanici

V příštích letech budou podle odborníků kosmické sondy na Měsíci přistávat častěji, a to nejenom ty americké. Mimo jiné budou prozkoumávat terén pro přistání s lidskou posádkou a také pro budoucí stavbu měsíčních stanic. Důležitý bude i výzkum kosmického záření, na kterém se budou podílet také čeští vědci a firmy.

Čtěte také

Stavba vesmírné stanice je trochu jako lego. Gateway se bude jako jediná nacházet mimo oběžnou dráhu, přibližuje popularizátor kosmonautiky

„Zatím jsme letěli na Měsíc jen na pár hodin, ale co s člověkem udělá pár týdnů? Proto budeme mít detektory na plánované měsíční stanici Gateway na oběžné dráze,“ přibližuje Martin Tyburec z Advacamu.

První části stanice Gateway chce NASA vyslat už koncem příštího roku, aby mohla vzniknout přestupní stanice pro pilotované lety k Měsíci. Další lunární stanici plánuje sdružení zemí vedené Čínou a Ruskem postavit ve 30. letech.

Co ví současná věda o Měsíci? Jak mohou pomoct pěstitelům chmele speciální bakterie? A co se dá vyrobit z plastu vyloveného z oceánu? Poslechněte si nejnovější Magazín Experiment.