Brněnští vědci vyvíjejí přístroj na objektivní měření hladiny stresu. Časem by mohl mít podobu chytrého trička

Ondřej Malina z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity mi v laboratoři univerzitní spin-offové společnosti Entrant lepí na hruď elektrody, jaké známe od lékaře, když nám měří EKG. Následuje 14 teplotních čidel, která umisťuje různě po těle. „Budou sledovat, jak se zahříváte,“ vysvětluje.

Pak mi nasazuje ještě hrudní pás, který měří sílu, s jakou se roztahuje hrudní koš při nádechu a výdechu. A nakonec vestu se senzory vnějšího prostředí. Ty měří třeba teplotu nebo tlak či vlhkost vzduchu.

Vědci dobrovolníky provádějí různými zákoutími Brna a měří jejich stresové reakce|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Prototyp prvního zařízení na objektivní měření stresu vychází z toho, že stres stojí tělo energii. Když se dostaneme do stresující situace, zrychlí se nám tep, jinak dýcháme a zvýší se tělesná teplota.

„Z toho potom vyčíslujeme energetickou náročnost. To znamená, že jsme schopni z toho odhadnout, jak moc energeticky náročné pro vás bylo, abyste byl v konkrétní situaci,“ vysvětluje Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity a zakladatelka univerzitní spin-offové společnosti Entrant.

Stres těla a stres duše

Vědci teď přístroj testují na dobrovolnících. Provádějí je městem a zjišťují při tom, co je vystresovalo a co naopak uklidnilo. Výsledky rovnou využijí ve výzkumu o stresu ve městě.

S Ondřejem Malinou jsme se proto z kampusu Masarykovy univerzity přemístili na brněnské Mendelovo náměstí. „Projdeme se přes Špilberk až na Přírodovědeckou fakultu na Kotlářské. Trasa je modelovaná tak, aby na ní bylo co nejvíc stresorů, které město může nabídnout,“ nastiňuje výzkumník, co nás čeká.

Čtěte také

Dlouhodobé deprese a problémy dokážou potlačit imunitní systém, říká psycholog Martin Pospíchal

Blížíme se k náměstí Svobody, kde je velká koncentrace lidí, stavební úpravy a s nimi spojený hluk, ale také prvky, které mají přispívat k duševnímu klidu a pohodě – kašny, stromy, umění… To všechno může hladinu stresu ovlivnit.

Mezi stresové faktory patří i fyzická námaha, jako je třeba chůze do schodů. I při ní se zvýší tep, tělesná teplota a zrychlí se dech. Vědci tedy budou mít na konci procházky k dispozici data jak o hladině stresu motivovaném psychicky, tak fyzicky.

Estetika uklidňuje

Jsme na konci trasy, a tak si svlékám vestu a sundávám senzory. Naměřená data ve formě grafů si s Ondřejem Malinou prohlížíme na tabletu.

„Je tady spousta vlivů, které na první pohled nevidíme. Působí na naše podvědomí, na psychiku. Ani je vlastně naplno nevnímáme. S jejich odhalením nám pomůže umělá inteligence, kterou právě vyvíjíme,“ vysvětluje vědec.

Vědci Masarykovy univerzity a zakladatelé společnosti Entrant se svým prototypem přístroje na objektivní měření stresu. Vlevo Julie Dobrovolná|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Předběžné výsledky podle Julie Dobrovolné naznačují, že třeba znečištění ovzduší má na stres ve městě jen malý vliv.

„Naopak se zdá, že třeba vizuální rysy města mají větší vliv. Vizuální složka znamená, že procházíte úsekem města, který je nějakým způsobem estetický, přitahuje vás. To je samo o sobě velmi důležité,“ říká zakladatelka společnosti Entrant.

Budoucnost je chytré tričko

Výzkumníci kromě města plánují zkoumat i další prostředí, která člověka mohou stresovat. Vyvíjejí ale dál i své zařízení pro měření stresu.

„Abychom z téhle vestičky, která má hromadu drátů a hromadu čidel a není uživatelsky příjemná, vytvořili chytré tričko, které by vás tak neobtěžovalo jako tahle vesta,“ upřesňuje Julie Dobrovolná.

Tím by si pak mohli hlídat stres třeba sportovci, hasiči a možná i astronauti. Vědci věří, že první takové tričko by mohli vyrobit asi za rok.