Brněnští vědci vyvíjejí přístroj na objektivní měření hladiny stresu. Časem by mohl mít podobu chytrého trička
Stres nám může zkracovat život, ale taky nás může vybičovat k lepším výkonům. Tak jako tak je nedílnou součástí života. Vědci z Masarykovy univerzity se ho rozhodli změřit. Založili si vlastní společnost a vyvinuli zvláštní vestu s mnoha čidly, s jejichž pomocí měří životní funkce a pomocí umělé inteligence pak počítají míru stresu. Právě teď shánějí dobrovolníky na otestování svého prvního prototypu.
Ondřej Malina z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity mi v laboratoři univerzitní spin-offové společnosti Entrant lepí na hruď elektrody, jaké známe od lékaře, když nám měří EKG. Následuje 14 teplotních čidel, která umisťuje různě po těle. „Budou sledovat, jak se zahříváte,“ vysvětluje.
Pak mi nasazuje ještě hrudní pás, který měří sílu, s jakou se roztahuje hrudní koš při nádechu a výdechu. A nakonec vestu se senzory vnějšího prostředí. Ty měří třeba teplotu nebo tlak či vlhkost vzduchu.
Prototyp prvního zařízení na objektivní měření stresu vychází z toho, že stres stojí tělo energii. Když se dostaneme do stresující situace, zrychlí se nám tep, jinak dýcháme a zvýší se tělesná teplota.
„Z toho potom vyčíslujeme energetickou náročnost. To znamená, že jsme schopni z toho odhadnout, jak moc energeticky náročné pro vás bylo, abyste byl v konkrétní situaci,“ vysvětluje Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity a zakladatelka univerzitní spin-offové společnosti Entrant.
Stres těla a stres duše
Vědci teď přístroj testují na dobrovolnících. Provádějí je městem a zjišťují při tom, co je vystresovalo a co naopak uklidnilo. Výsledky rovnou využijí ve výzkumu o stresu ve městě.
S Ondřejem Malinou jsme se proto z kampusu Masarykovy univerzity přemístili na brněnské Mendelovo náměstí. „Projdeme se přes Špilberk až na Přírodovědeckou fakultu na Kotlářské. Trasa je modelovaná tak, aby na ní bylo co nejvíc stresorů, které město může nabídnout,“ nastiňuje výzkumník, co nás čeká.
Čtěte také
Blížíme se k náměstí Svobody, kde je velká koncentrace lidí, stavební úpravy a s nimi spojený hluk, ale také prvky, které mají přispívat k duševnímu klidu a pohodě – kašny, stromy, umění… To všechno může hladinu stresu ovlivnit.
Mezi stresové faktory patří i fyzická námaha, jako je třeba chůze do schodů. I při ní se zvýší tep, tělesná teplota a zrychlí se dech. Vědci tedy budou mít na konci procházky k dispozici data jak o hladině stresu motivovaném psychicky, tak fyzicky.
Estetika uklidňuje
Jsme na konci trasy, a tak si svlékám vestu a sundávám senzory. Naměřená data ve formě grafů si s Ondřejem Malinou prohlížíme na tabletu.
„Je tady spousta vlivů, které na první pohled nevidíme. Působí na naše podvědomí, na psychiku. Ani je vlastně naplno nevnímáme. S jejich odhalením nám pomůže umělá inteligence, kterou právě vyvíjíme,“ vysvětluje vědec.
Předběžné výsledky podle Julie Dobrovolné naznačují, že třeba znečištění ovzduší má na stres ve městě jen malý vliv.
„Naopak se zdá, že třeba vizuální rysy města mají větší vliv. Vizuální složka znamená, že procházíte úsekem města, který je nějakým způsobem estetický, přitahuje vás. To je samo o sobě velmi důležité,“ říká zakladatelka společnosti Entrant.
Budoucnost je chytré tričko
Výzkumníci kromě města plánují zkoumat i další prostředí, která člověka mohou stresovat. Vyvíjejí ale dál i své zařízení pro měření stresu.
„Abychom z téhle vestičky, která má hromadu drátů a hromadu čidel a není uživatelsky příjemná, vytvořili chytré tričko, které by vás tak neobtěžovalo jako tahle vesta,“ upřesňuje Julie Dobrovolná.
Tím by si pak mohli hlídat stres třeba sportovci, hasiči a možná i astronauti. Vědci věří, že první takové tričko by mohli vyrobit asi za rok.
Společnost Entrant s. r. o. vznikla v říjnu 2020 jako jedna ze spin-off Masarykovy univerzity. Spin-off je firma bývá založená za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví univerzity do formy produktu nebo služby uplatnitelné na trhu. Většinou jde o malé a střední firmy, na jejichž činnosti se obvykle podílejí i původci duševního vlastnictví. Společnost se naopak může s univerzitou dohodnout na využívání jejích laboratoří či poskytování služeb. Pokud firma nedisponuje dostatečnými prostředky pro uskutečnění vlastních investičních záměrů, nabízí se pohodlnější možnost vstupu pro investory.
Zdroj: Masarykova univerzita
Související
-
Panická ataka? Je třeba správně dýchat a stres zastavit, doporučuje autor knihy Když úzkost bolí
Jeroným Janíček o panické úzkosti: Čím dříve vyhledáte odbornou pomoc, tím kratší doba je k uzdravení.
-
Stresové reakce jsou pořád stejné. Oproti dávným hrozbám nyní chybí výdej energie, říká dietoložka
„Představujeme si, že pohyb je chodit do fitcentra a tam se zpotit, zruinovat. Fyziologický pohyb je ale lepší, zdravější,“ doporučuje Tamara Starnovská procházky.
-
Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví. I ten ‚špatný‘, říká vědkyně, která ho chce měřit
Stres potřebujeme k tomu, abychom se adaptovali a přežili. „I když na nás nic nepůsobí, tak to samo nám vyvolává velký stres. Potřebujeme podněty z okolního prostředí, abychom mohli být zdraví.“
