Dlouhodobé deprese a problémy dokážou potlačit imunitní systém, říká psycholog Martin Pospíchal

8. březen 2019

PhDr. Ing. Martin Pospíchal se zabývá psychologií stresu. I pouhé myšlenky a naše aktuální rozpoložení ovlivňuje hormonální systém a biologické procesy v těle. Všeho moc škodí, tělo není stroj a často si jeho pomyslných kontrolek začneme všímat, až když je pozdě, říká host Lucie Výborné.

„Důležitá je výchova, ale věřím i v sebevýchovu. Je to o investici do sebe sama. Míra stresu je pro každého z nás hodně individuální a kdybychom měli sedět 14 dní doma – i to může být pro někoho stres,“ vysvětluje psycholog. Zároveň nás podle něj může stresovat také přemíra práce, kterou jsme si nabrali. Všeho moc zkrátka škodí – a dlouhodobý stres nejvíce.

Na začátku stojí vnitřní prožitek, ten se promění na nervové impulzy a ty poté ovlivňují celý imunitní systém. „Stres v několika minutách je v pořádku, dlouhodobé deprese a problémy v partnerství v řádu týdnů a měsíců dokážou imunitní systém potlačit a vyosit.“ Stres proto může být jeden ze spouštěčů chronických zánětů a onkologických onemocnění. Pacienti s touto diagnózou jsou nejčastější klientelou PhDr. Martina Pospíchala.

Relaxujte jako mexický povaleč. Autogenní trénink je jedna z nejlepších metod zvládání stresu

meditace - guru - intoxikace - halucinace - halucinogeny - drogy

„Stres nás má připravit na boj nebo útěk. Na poradě v práci ale těžko budete bojovat se šéfem nebo kolegy. Reakce na stres proto neproběhne zdravě, jen se nastartuje a nevybije se energie a nespotřebuje adrenalin,“ řekla magazínu Balanc psycholožka a psychoterapeutka Veronika Víchová. Zvládat napětí můžeme pomocí mnoha metod, jednou z nejúčinnějších a nejdostupnějších je autogenní trénink. Technika vzešla z hypnózy a zklidní celé tělo i mysl.

Rakovina versus stres

Téma rakoviny je podle něj příliš silné a mnoho lidí se ho bojí otevírat. „Dává smysl o něm mluvit. Nemusíme to z pacienta tahat, je ale dobré vědět, že tam ta pomoc pro něj existuje a že si o ni může kdykoli říct. Je lepší si u něj vyslechnout i jeho negativní emoce, ty v sobě také má,“ radí psycholog.

Zázemí a opora je důležitá pro každého pacienta. Stejně jako dospělí, i onkologicky nemocné děti se lépe uzdravují, když mají dobrou oporu – u nich to působí dokonce několikanásobně více. Rodič by se měl proto sám opřít o odborníka, aby byl v této situaci psychicky co nejstabilnější.

Pro onkologického pacienta je nejvhodnější nasbírat energii a učinit v životě určité změny, opět však nic nepřehánět. „Chtějí těch změn dělat moc. Měl jsem pacienta, který začal jíst zdravě, zdravá strava mu ale nechutnala, odešel také od své paní a změnil práci,“ vzpomíná lékař na jeden ze svých případů. Je dobré dělat změny, ale opatrně.

Lidská psychika je silná, v určité fázi se ale lékaři vyhnout nedá.
PhDr. Ing. Martin Pospíchal

Čelit stresu se může zdát jako složitý úkon. „Tělo není stroj. Když se nás snaží zastavit, ukazuje to, že jsme si na sebe nabrali příliš.“ Obranný mechanismus lidského těla je sice sofistikovaný, ale ve fázi, kdy onemocnění začíná mít navrch a migruje do ostatních částí těla, je třeba nasadit intenzivní léčbu. „Lidská psychika je silná, v určité fázi se ale lékaři vyhnout nedá,“ dodává host.

Předcházet stresu je možné různými způsoby – jedním z nich je odpouštění druhým. Pocit nenávisti a hněvu vůči někomu či něčemu je totiž také druh stresu, kterému bychom se měli vyhýbat. Pomáhá i čas v přírodě, se svými blízkými, mít pravidelný spánek a smát se.

autoři: Lucie Výborná , anh

Související