V Česku chybí dětští kliničtí psychologové. Roli hraje délka studia i finanční ohodnocení

7. březen 2019

Rodiče dětí, které trpí duševními nemocemi, mají problém sehnat psychologa. V tuto chvíli u nás funguje asi jen osmdesát dětských klinických psychologů. Aby byla péče o děti s poruchami autistického spektra, schizofrenií nebo poruchami chování dostatečná, dětských psychologů by u nás muselo být desetkrát víc.

Situaci by mohlo vyřešit lepší ohodnocení práce i zjednodušení vzdělávání, říká Karolína Malá z Asociace klinických psychologů. „Ideálem by bylo sedm dětských klinických psychologů na sto tisíc obyvatel. Budeme považovat za úspěch, když se nám do čtyř pěti let podaří současný počet zdvojnásobit. A to jsme na desetině počtu.“

V určitém počtu případů je porucha výchovy daná, říká dětský psycholog

dítě s matkou

Jaroslav Šturma zasvětil svůj život dětem a psychologii. Loni ho papež František jmenoval členem Papežské akademie pro život. Sám má pět dětí. Jak děti vychovávat? Má své místo i trest? A jak se vyznat v dětské duši?

Zkrácení doby vzdělávání připustil i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V současnosti trvá vzdělávání dvanáct let. Členka Asociace klinických psychologů a dětská klinická psycholožka Martina Pastuchová z Bohumína říká: „Posledních zhruba pět let se opakovaně ocitáme v situaci, že musíme odmítat klienty, protože jsme kapacitně přeplněni.“ Problém vidí v počtu specialistů v oboru dětských klinických psychologů.

V Bohumíně nemohou přijmout žádné nové pacienty od ledna tohoto roku. Čekací doba stávajících klientů je tři až čtyři měsíce. „U akutních případů se snažím zjistit, o co se jedná, a podle toho doporučuji například krizová centra. Když jde o dítě s vývojovým omezením, kontaktuji kolegy z jiných oblastí,“ vysvětluje psycholožka Pastuchová.

A co podle ní způsobuje nedostatek lidí v oboru? „Délka přípravy, která je náročná. Když studentka psychologie končí v pětadvaceti letech a plánuje rodinu, doba se ještě prodlužuje. Roli hraje také finanční ohodnocení.“

Nedostatek dětských klinických psychologů může zásadně ovlivnit například děti s vývojovou diagnostikou. „Čím později se stanoví diagnóza, tím později se dítě dostane k podpoře a pomoci. Toto prodlení může napáchat velké škody. V pěti letech je na začátek pozdě,“ varuje Martina Pastuchová.

autoři: Jiří Chum ,
Spustit audio