Astrobioložka: Vesmírná stanice je plná mikrobů, nejde úplně dezinfikovat. Hledáme na Marsu život, a možná jsme ho tam sami poslali

Vaší doménou astrobioložky jsou extrémofilové. To jsou organismy, které přežijí všechno, když to zjednoduším?

Dokážou toho přežít hodně. Je úžasné, co život dokáže. Všude, kde jsme se dívali, do hloubek oceánů, na nejvyšší hory, v oblacích a dokonce do vesmíru jsme odnesli nějaké pozemské živočichy, a dokázali přežít skoro všechno, obrovské extrémy. Někdy se ptáme, jestli jsou to opravdu pozemské organismy, nebo jestli tu nejsou nějací mimozemšťani.

Co je nejzajímavější, že pro ně je to domov. Ty extrémy, kde žijí, kde se cítí dobře. Tím, že nikdo jiný tam nedokáže přežít, si vytvořily speciální domov jen pro sebe. Abychom je mohli studovat, musíme sami jít do těchto extrémů.

Čtěte také

Burger v prášku a bramborová kaše. Český startup vyvíjí výdejní automat pro misi na Měsíci

Přemýšlela jsem o vaší marsovské misi, které jste šéfovala – tam to bude simulace se vším všudy. Tzn. jídlo bude lyofilizované, nebo to bude taková ta mňamka pro astronauty, a s hygienou a s vodou to taky nebude bůhvíjaké. A já jsem si říkala, jestli to spíš nebude tak, že jim jednou na ten Mars něco zavlečeme, až tam přijedeme. Protože když to není s hygienou bůhvíjaké, tak ti živočichové se množí. A existují mezi nimi extrémofilové, kteří se nedají zlikvidovat žádným savem?

Nedivila bych se vůbec. Protože my se tam můžeme sprchovat jen přibližně jednou za dva týdny, a to jen malým kyblíkem vody, takže pár litrů vody na „sprchu“. Po čase si umím představit, že se tam přemnoží mnoho věcí. Dokonce ta Mezinárodní vesmírná stanice je úplně nechutná. Tam je strašně velké množství mikrobů. (smějí se)

Jak to víte? Vy jste dělali stěry?

Právě, že ano. Dělají se a nedají se vyčistit. Ve vesmíru to desetiletí poletuje, roky se plánuje, že se ta stanice rozebere, ale zatím nemáme náhradu, takže ji musí astronauti donekonečna používat, ale je to dost nepříjemné místo, podle toho, co jsem o tom četla. Na našich stanicích to není naštěstí tak špatné, jsou na zemi a dají se snadněji vyčistit než něco, co je ve vesmíru.

Ale na Marsu to bude podobné. Až tam budeme jednou stavět základny, většinu času budou muset být lidé uzavření uvnitř. Ven mohou jít jen ve skafandrech přes vzduchové komory a uvnitř se budou kumulovat všelijaké organismy. Podle mě se budou adaptovat a stanou se extrémnějšími. Uvidíme, co tam všechno nechtíc vypěstujeme.

Jako astrobioložka byste určitě mohla mít přes NASA přístup k různým vzorkům. Jak to vypadá s životem mimo naši planetu?

Čtěte také

Podvodní modul, který napodobí pobyt ve vesmíru. „Dělám to pro Česko,“ říká autor projektu Matyáš Šanda

Zatím jsme ho ještě nenašli, ale jsem velmi optimistická v tom, že aspoň nějaký jednoduchý život musí mimo naši planetu existovat. Na Marsu je veliká naděje, že bychom aspoň nějaké fosilie života mohli najít, například pod zemí víme, že jsou tunely, jsou to takové lávové tunely. Podobné existují i na Měsíci. Na Měsíci bychom v nich teoreticky mohli žít, postavit tam stanice, protože jsou obrovské.

Ale na Marsu je to perfektní místo pro život, aby se tam mohl ochránit před náročnými podmínkami na povrchu Marsu. Mohly by tam být zdroje vody, lávový kámen je plný všelijakých dobrých živin, ze kterých by mohly žít. Myslím si, že pokud se nám konečně podaří jít na Mars, můžeme buď vyvrtat díru, nebo pošleme nějakého rovera do těchto jeskyň, mohli bychom tam něco živého najít. Nebo náznaky.

Extrémofily bych hledala třeba i na sopkách nebo v horkých pramenech. Kde se všude ještě dají najít?

Úplně všude. Našli jsme je v hlubinách oceánů, jeskyních, místech, kde jsou toxické kovy a jiné látky, nukleární reaktory – i tam našli všelijaké organismy, v čistých místnostech NASA, kde je sterilizují a sterilizují, a navzdory tomu se tam vyvinulo určité množství těchto mikroorganismů, které se jakoby adaptovaly té sterilizaci. Takže jsou teď super odolné. Podobné věci se dějí například v nemocnicích. Snažíme se ta místa vyčistit, ale vlastně trénujeme ty mikroby, aby byly ještě odolnější.

Ty organismy se tam tedy přizpůsobily, vesele se dál množí. Takže totální desinfekce není možná.

Čtěte také

Při pokusu nasimulovali levitující bahno na Marsu. Vakuovou komoru už po nás nikdy nevyčistí, usmívá se planetární vulkanolog

Přesně tak. Snažili se najít způsob, jak dezinfikovat laboratoře, sondy, které třeba potom posíláme na Mars, ale nedá se to na sto procent. Většinu sond, roverů nemůžeme na sto procent sterilizovat, jen do určité míry. Potom podle toho volíme, kam pošleme ty sondy. Jsou určité zóny například na Marsu, kde si myslíme, že je potenciál najít nějaký mimozemský život. Takže tam nechceme poslat sondu, která je velmi kontaminovaná, mohli bychom místní život kontaminovat.

Takže sondy, které nejsou tak vyčištěné, posíláme na místa, kde si myslíme, že je malá pravděpodobnost pro nějaký marťanský život, a tím pádem to snad méně kontaminujeme. Je největší ironie, že hledáme na Marsu život, ale možná jsme ho tam už dávno sami poslali. (směje se)

Astrobioložka Michaela Musilová se účastnila několika simulovaných misí. Jak vypadá průšvih na Marsu? Jak se na několika měsíční misi řeší rozbroje mezi členy posádky? A kdy se lidé dostanou na Mars? Poslechněte si celý rozhovor.