Odvaha Čechů 28. října 1939 překvapila nejen okupanty, ale i vlastní odboj, připomíná historik Koura

Co se dělo před 28. říjnem roku 1939?

V březnu 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava, který měl svoji autonomní českou vládu pod vedením generála Aloise Eliáše. Na nátlak německých úřadů tato vláda zrušila sváteční statut 28. října, který se posledních 20 let slavil jako vznik samostatného Československa. Mělo jít opět o všední pracovní den.

Čtěte také

Temný podzim 1939: Křik, zmatek, zatýkání a popravy studentů

Toho ale využil formující se odboj, které naopak vyzvalo Čechy, aby dali najevo, že si tento svátek nenechají vzít a aby vyšli ve smutečním oblečení do ulic. To, co pak následovalo, překvapilo nejen nacisty, ale i samotné odbojové hnutí.

Odbojové hnutí ale nebylo jednotné a příkazy se tam trošku tříštily.

Odboj se formoval shora i zespodu. Shora to byly známé odbojové skupiny, o kterých se učí děti ve škole – Obrana národa, Petiční výbor věrni zůstaneme, Politické ústředí, které později vytvořili tzv. ÚVOD, Ústřední vedení odboje domácího. Šlo o domácí občanský odboj, který se orientoval na Londýn.

Zároveň tady máme ale i komunisty, kteří se orientují na Moskvu. Ta se ale po uzavření paktu Molotov–Ribbentrop stává spojencem nacistického Německa, což řadu komunistů zklame.

Na nejnižší úrovni pak lidé spolupracovali, s kým chtěli. Navíc ani nevěděli, ve kterých strukturách odboje působí, protože to všechno probíhalo konspiračně.

Překvapilo mě, kolik lidí vyšlo do ulic i mimo Prahu.

Odehrávalo se to i v Brně, v Příbrami a v mnoha dalších menších městech. Odboj zprávu vypustil tzv. šeptanou propagandou, a ohlas, jaký to mělo, zaskočil nejenom okupanty, ale i odboráře, kteří to dali do pohybu.

Čtěte také

iROZHLAS

Československo ať žije, volali po Opletalově pohřbu. Stovky studentů pak nacisti poslali do koncentráku

Stalo se něco zásadního v rámci demonstrací, které byly míněny jako pokojné?

Odboj opravdu vyzýval k tomu, ať lidi nezavdávají příčinu k provokacím. To byl vlastně ten jako vzkaz odboje. A skutečně, kdybychom se podívali, jak to vypadalo v devět hodin ráno 28. října 1939 na Václavském náměstí, viděli bychom, jak lidé pokojně chodí a kupují si trikolóru.

Začalo to tím, že prodavači trikolór byli vyzváni, aby zavřeli svoje živnosti. Oni se přesunuli do postranních uliček, aby neprovokovali na Václavském náměstí. Vyprovokovali to ale němečtí radikální studenti, kteří začali napadat Čechy, kteří měli trikolory, masarykovské čepice nebo odznak Národního souručenství, což byla jediná povolená politická organizace v protektorátu. Češi si tento odznáček dávali vzhůru nohama jako SN, což mělo znamenat smrt Němcům. Jednotlivé incidenty pak přerostly v masové demonstrace.

Epilogem 28. října byly demonstrace 15. listopadu.

Ještě předtím ale bylo během demonstrací zatčeno 400 lidí, 20 lidí bylo zraněno a byl zastřelen Václav Sedláček, pekařský dělník, který se stal první obětí nacistické okupace. Smrtelně zraněn byl i student medicíny Jan Opletal, jehož poslední rozloučení se konalo 15. listopadu, které doprovázely podobné demonstrace jako 28. října. Odsud pak vede přímá cesta k 17. listopadu, tedy k uzavření českých vysokých škol.

a k prvním popravám a deportacím...

Popraveno bylo devět studentských funkcionářů a přibližně 1200 studentů bylo deportováno do koncentračního tábora.

Čtěte také

iROZHLAS

Historik objevil dosud neznámé oběti listopadu 1939. K jejich popravě vedl konflikt v tramvaji

Jaké byly detaily protestů?

Když se český dav zradikalizoval, začal provolávat hesla typu Ať žije Beneš, Ať žije svobodné Československo nebo také a žije Stalin, která samozřejmě byla protistátní. Pak také lidé zpívali Československou hymnu, čímž dávali najevo, že nezapomněli na stát, který nacisté pokořili. A došlo i k paradoxním situacím, kdy česká policie mlátila místo Benešovců, české fašisty, kteří si samozřejmě potom hodně stěžovali.

Co je ale až mrazivé, je, že rozvášněný dav se pokusil zaútočit i na hotel Palace, ve kterém tehdy přebývali příslušníci gestapa. Lidé skandovali: Zde žijí ti krvaví psi. Sami gestapáci z toho byli velice zaskočeni, protože se jednalo o zbabělce, lidi ze spodiny společnosti, kteří si vylévali svoje komplexy na zatčených vězních. Myslím si, že to pro ně byly nejtěžší chvíle v protektorátu. Proto gestapo v následujících letech velice tvrdě potírá jakékoli připomínky 28. října.

Protektorát Čechy a Morava trval v tu dobu několik měsíců. Lidé demonstrovali svoji svobodnou vůli, protože se pravděpodobně ještě tolik nebáli. Nacismus ještě nepředvedl, čeho všeho je schopen.

Určitě. Na druhé straně si musíme uvědomit, že to je vlastně měsíc poté, co kapitulovalo Polsko, takže Německo předvedlo svoji sílu v plné parádě. Mnohými to dokonce bylo bráno tak, že Německo je neporazitelné a že případné osvobození bude trvat dlouho. Přesto Češi vyšli hromadně do ulic a dali najevo, že s okupací nesouhlasí, což bylo nesmírně statečné.

Co se dělo poté, když nacisté začali naplno projevovat svoji krutost a represe? A jaký film by Petr Koura pustil žákům o nacistickém útlaku? Poslechněte si celý rozhovor.