Ne přísnost, ale komunikace a vzájemný respekt učí děti být samy sebou, nabádá psychoterapeutka

Kdo v dětství nejvíce podpořil vás?

Kdybych měla určit jednoho člověka, byla by to moje maminka. S tátou byla vždycky legrace. Když měla maminka noční službu, věděla jsem, že budu moct jít rovnou do pyžama a nebudu se muset vůbec sprchovat. Maminka ale byla ta, která mě vždycky motivovala a vedla. Je to velice štědrá a milující osoba, ale zároveň také velmi pevná a přísná. Vychovala ze mě člověka, který ví, co chce, jde si za svým cílem a zároveň má otevřené srdce.

Čtěte také

iROZHLAS

Když dítě vyrůstá v mocenském prostředí, je zvyklé, že si s ním dospělí dělají, co chtějí, říká blogerka

Řekla jste přísnost. Je to věc, kterou vy předáváte dětem i terapeutům a učitelům? Bez přísnosti to prostě v životě nejde?

Já v podstatě učím přesný opak. Komunikace s dětmi a vzájemný respekt, dání prostoru být samy sebou a vyjádřit se, je velice důležité pro to, aby ony jednou se našly samy v sobě a aby měly sebevědomí, tedy to vědomí sebe sama. Že je jejich názor podstatný, že na tom záleží a že jsou milovány takové, jaké jsou.

Jste spoluautorkou knihy Magnetické rodičovství, výchova vedená srdcem věnovaná nejmladší generaci. Co vám malé děti ukazují?

Nová generace malých dětí nám ukazuje, jak neuvěřitelně adaptabilní, učenlivé a rychlé jsou. Jak nádherně a s lehkostí dokážou nastoupit na nové vzorce fungování ve světě. Sedmileté děti umějí ovládat všemožné technologie a aplikace, které jsou pro mne jako čtyřicetiletého člověka už náročnější.

Psychoterapeutka Dominika Boček|foto:Patricie Strouhalová, Český rozhlas

Samozřejmě si to najdu na googlu a zvládnu to, ale generace našich rodičů už s tím potřebuje pomoct. A pro babičky a dědečky už je to úplné sci-fi.

A přesně tak, jak naskočí na toto nové fungování v životě, tak přesně tak, když je správně povedeme a nastolíme jim nový vzorec lásky, chování a vnímání sebe samých a ostatních, se začnou takto chovat. Nebudou se bát, nebudou úzkostné a budou nám otevřené.

Co vás přitahuje na práci s malými dětmi? Máte ráda i ty protivné?

Všechny děti se vztekají a dupu, protože si chtějí prosadit své. A my rodiče si dost často nechceme přiznat, že my na ně máme svoji agendu. Chceme je zmanipulovat do našeho světa, do naší dokonalé iluze. Každá maminka je nadšená, když někam přijde a děťátko pozdraví. Když ale nepozdraví sousedka, máme pak pocit, že my jsme ti špatní, protože naše dítě nedělá něco v rámci našeho společenského systému.

Čtěte také

Děti potřebují podporu, výsledky ve škole jsou závislé na úrovni rodiny, připomíná dětský psycholog Mertin

Nicméně kdybychom si zvědomili, zjistili bychom, že my také máme k někomu blíž, někdo je nám víc sympatický, někdo ne. A děti do pěti let si to ani nemohou uvědomovat, protože jsou v odborném slova smyslu egocentrické a nedokážou uchopit jiný pohled na svět.

Máte osmiletou dceru. Jaká jste máma?

Já jsem magnetická máma se vším všudy. Já jí skutečně naslouchám a respektuji ji. Vždycky je to o komunikaci. Dětem bychom měli dávat najevo, že máme zájem o jejich svět. Ptát se jich, proč je daná věc baví, proč zrovna dělají tohle. A i když máme v tu chvíli třeba jiný názor, měli bychom se ptát, proč tohle naše dítě dělá, co vlastně chce, co je za tím chováním, a ne soudit chování jako takové.

Jak důležitým momentem pro Dominiku Boček bylo, když onemocněla a musela se vzdát profesionálního hraní tenisu? Jak se stát magnetickým rodičem? Poslechněte si celý rozhovor.