Rodiče, nepřeceňujte rozumovou výchovu! Dítě se musí cítit v bezpečí, míní lektor sebepoznání
Ve skupinách často naráží na bezvadné a pracovité maminky, které jsou ale naprosto vyčerpané – nedokážou totiž naplnit požadavky rozmazlených dětí. A v tu chvíli přichází na řadu role muže, který nastavuje určitý limit. Co mají ale dělat děti, které matku nebo otce ztratily? Nejenom na to odpovídal lektor sebepoznání a rozvoje Marek Herman.
Když poprvé jako učitel vstoupil do třídy, po třech týdnech zjistil, že neví, jak učit. Obrátil se proto na pomoc ke kolegům, ale zjistil, že ani oni nic nevědí. Zoufale tedy volal do pedagogicko-psychologické poradny s prosbou o radu – pořídil si řadu knih a začal znovu studovat. A tak se autor úspěšné knihy Najděte si svého marťana vydal na cestu lektora sebepoznání a seberozvoje.
Postupně zjistil, že dítě v nás je naší nejcennější součástí – raduje se a tvoří, a právě tvůrčí schopnost najít neobvyklá řešení je pro nás důležitá. Důležitým momentem v našem životě pak může být narození dítěte, pro které není nic důležitějšího v rodině než máma.
„Když se narodí dítě, tak je tam okamžik, kdy se vyresetují staré programy a vy se napojíte na toho mrňouse. Máte šanci začít znovu,“ říká s tím, že právě dítě nám nabízí nový pohled a záleží jen na nás, zda ho přijmeme, nebo nikoliv.
Člověk má dvě základní touhy – touhu po uznání a strach z odmítnutí, který při kontaktu s druhým člověkem ochromuje. „Jakmile se začínáme bát, tak se přestáváme učit, nebo se učíme ve strachu, ale informace jsou izolované,“ vyjmenovává důvody, proč základní podmínkou je, aby se dítě cítilo v pohodě a bezpečí.
Inteligenci dítěte poznáte podle toho, jak si pamatuje informace, které ho baví.
„Přeceňujeme rozumovou výchovu a informace. Když je dítě ve stresu, tak je nedokáže vnímat. Musí se spolehnout na tátu a mámu, pak se může učit,“ podotýká.
Naslouchejte vnitřnímu hlasu
Důležité je navázat s dítětem linku důvěry, jakousi bezpečnost vazbu. Ale co dělat v případě, když není jeden nebo druhý z rodičů? „Pak je problém, jakmile nemáte maminku, tak vás to limituje celý život. Nic jiného v přírodě neexistuje než tato silná vazba,“ vysvětluje.
Na druhé straně svět není ideálním místem, každému z nás něco udělali, když jsme byli malí. „Co s tím uděláme? To je právě ten moment, který mne zajímá,“ upozorňuje.
Připomíná také, jak je důležité naslouchat vnitřnímu hlasu. „Když si uděláme čas a budeme si povídat sami se sebou, tak se nemůžeme ztratit,“ ubezpečuje.
Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
