Množství svalů mění u mužů politické myšlení, tvrdí dánská studie

Svaly (ilustrační obrázek)
Svaly (ilustrační obrázek)

Svalnatí muži preferují nerovnou společnost a omezené přerozdělování zdrojů. Přišli na to výzkumníci dánské univerzity v Aarhusu, kteří své závěry publikovali v prestižním časopise Political Psychology. Studie se sice zaměřuje na lidi, vědci se ale nechali inspirovat říší zvířat, kde spolu jednotlivé druhy každý den bojují o potravu nebo území. Jako třeba lvi s hyenami.

„Když jsou dvě zvířata v konfliktu o zdroje, větší donutí menší zvíře podvolit se. My jako lidi možná občas hloubáme nad politikou, ale někdy jednáme podle biologických impulsů. A pak nejsme nic jiného než zvířata,“ říká Lasse Laustsen z univerzity v Aarhusu.

Tloustnete i při pouhém pohledu na knedlík? Vědci jsou na stopě vysvětlení

Obezita je jednou z civilizačních chorob. Čeští vědci zkoumají vlastnosti tukové tkáně, aby zjistili, v čem spočívá náchylnost k tloustnutí

Nadbytečné kilogramy jsou příčinou mnoha civilizačních nemocí, třeba cukrovky nebo srdečních a cévních chorob. Ve Fyziologickém ústavu Akademie věd se tuková tkáň zkoumá. Vědci i pomocí pokusů na myších hledají nové možnosti v léčbě nemocí vázaných právě na obezitu.

„Biologie zná modely, které vysvětlují boj o zdroje fyzickou velikostí jedince. Napadlo nás, že bychom tyto modely zkusili aplikovat na politiku rozdělování zdrojů u lidí,“ dodává.

Velký, silný, konzervativní

Vědci shromáždili data od skoro šesti a půl tisíc respondentů z Dánska, Spojených států nebo Ukrajiny. A hypotéza se potvrdila.

„Jedněm respondentům jsme dali siloměr, jiní nám sami popsali, jak se cítí být silní oproti svým vrstevníkům. Ptali jsme se jich pak, co si myslí o přerozdělování zdrojů, tedy například placení daní. A také jsme použili psychologický konstrukt měřící sociálně dominantní orientaci,“ popisuje výzkumnou metodu Lasse Laustsen.

Z výsledků vyplynulo, že čím jsou muži větší a silnější, tím mají konzervativnější názory a tíhnou k sociálním konfliktům.

Nejde o příčinu a následek

„Myslím, že jde o korelaci, ale ne o kauzalitu,“ říká Tomáš Pavlas, který v neziskové organizaci Otevřené společnosti řídí program na prosazování genderové rovnosti. „Nemůžeme vidět příčinnost v tom, že když je někdo více svalnatý, neproblematizuje kvůli tomu nerovnost a udržuje se ve vyšším postavení.“

Naše role se změnily. Doufám, že se to neobrátí proti mužům, říká expertka na gender Zuzana Labudová

žena, muž, vztahy

Muži a ženy jsou jiní. Některé rozdíly jsou pouhými stereotypy, jiné potvrzují i antropologové. Muži prý mají nižší práh bolesti, jsou ostražití v cizím prostředí a příroda je naprogramovala k lovu a boji. Ženy by zase měly umět pracovat na více úkolech najednou a řešit je spíše hovorem. Raději pracují v kolektivu.

Navzdory tomu ovšem Tomáš Pavlas odraz mužské nadřazenosti – bez ohledu na svaly – v reálném světě přeci jen vidí: „Z historického hlediska byli muži v postavení nadvlády a pořád v řadě aspektů jsou. V tomto smyslu tady nějaká nerovnost je, ale přičítám ji spíše sociálním vlivům, ne biologii jako takové.“

Zpátky do pravěku

Dánského výzkumu se mimochodem účastnily i ženy. U nich vědci souvislost mezi svaly a politickým myšlením nepotvrdili. U mužů prý výsledky dokazují, že politické názory ne vždy tvoří logika a rozum.

„Čím větší jako muži jsme, tím víc nám pravěký mozek říká, abychom nepřerozdělovali zdroje. Prostě proto, že je chceme sami pro sebe,“ dodává Lasse Laustsen s tím, že zřejmě i v 21. století můžou někteří muži uvažovat stejně jako v době kamenné.