Majitel americké aukční síně provozuje kontroverzní byznys. Draží nacistické předměty

Majitel aukční síně Bill Panagopulos pózuje před koláží, která mu připomíná vypálení a vyvraždění otcova domovského města v Řecku nacisty.
Majitel aukční síně Bill Panagopulos pózuje před koláží, která mu připomíná vypálení a vyvraždění otcova domovského města v Řecku nacisty.
0:00
/
0:00

Americké městečko Chesapeake City mezi Washingtonem a Filadelfií na první pohled ničím nevyčnívá. V jednom z historických domků tu sídlí přední světová aukční síň se specializací na předměty z druhé světové války včetně nacistických. Do světa plného hákových křížů a Hitlerových fotografií se vydal na průzkum americký zpravodaj Jan Kaliba.

Mnichovská aukční síň vydraží Hitlerovy ponožky. Je to neetické, tvrdí kritici

03249389.jpeg

Aukční síň v Mnichově dnes nabídne osobní předměty Adolfa Hitlera a jeho zástupce Hermanna Göringa. Zájemci můžou získat i jejich ponožky nebo spodní prádlo. Kromě debat o vkusu a etice vyvolala dražba majetku nacistických pohlavárů i další otázku, a to jestli je to vůbec legální. Kritizují ji zástupci židovských obcí v Německu i starosta Mnichova Dieter Reiter.

Stojím před domem, kde podle adresy Alexander Historical Auction sídlí. Ale vidím jen krámek s oblečením. Ptám se tedy místních a ti mě navedou do nenápadných dveří z boku budovy, pak po schodech do patra. Za dveřmi se skrývá sběratelský ráj, který leckomu může připomínat spíš doupě nacistů.

Hitler táhne

Uvnitř nepoznáte, kde končí sklad a kde začíná kancelář. Tři lidé tu sedí za stoly obklopeni vším možným – na stěně visí prý ještě nabitá puška z americké občanské války, na stole leží konfederační bankovka, ve skladu chovají třeba dopis se Stalinovým podpisem. Ale většina věcí pochází z poraženého tábora druhé světové války.

O tu se Američani zajímají nejvíc, protože to byla tak převratná událost. Kdy jindy se za šest let svět tolik změnil? Ostatně kdo by to měl vědět líp než vaši posluchači, při tom všem, co se stalo se Sudety, německou okupací a nástupem Sovětského svazu? Češi toho vědí ještě víc než Američani,“ uvažuje Bill Panagopulos, majitel zdejší aukční síně.

Vzpomínka na Řecko

A když zjišťuje, odkud jsem, hned ho napadá, že dražil i desky, ve kterých si Hitler nesl Mnichovskou dohodu. Ukazuje mi sklenku na víno nebo dort na nůž s hákovými kříži z Hitlerovy pozůstalosti, ale i německé helmy, uniformu či munici. V šuplíku má Heydrichův dopis z února 1942, z několika míst na nás hledí Hitler a z koláže na zdi další přední nacista.

Bunkr v centru Berlína svědčí o hrůzách nacismu a ptá se, jak se to mohlo stát

Adolf Hitler, Heinrich Himmler a Reinhard Heydrich ve Vídni v roce 1938

Hledat v Berlíně Hitlerův bunkr, ve kterém na konci války spáchal sebevraždu, je marné. Dlouho ležel zasypaný a náložemi rozstřílený pod zemí ve východní části města kousek od Berlínské zdi. V roce 1988 vyhrabali dělníci zbytky bunkru a postavili tam luxusní paneláky. Místo, odkud Hitler v posledních týdnech války vydával rozkazy, připomíná dnes už jenom informační cedule.

To za mnou je fotka Hermanna Göringa a řeckých partyzánů,“ ukazuje. „Ten malý pásek na rukáv s nápisem Kréta nosil Göring na znamení, že ostrov patří jemu. Za invazi si ho daroval. Já mám na Krétě příbuzné, kteří tehdy s Göringovými parašutisty bojovali. Ten pásek našel americký generál v Göringově pařížském bytě.“

Bill Panagopulos ho koupil, zarámoval spolu s fotkou Göringa i řeckých partyzánů a pověsil na zeď jako připomínku, kdo si chtěl podmanit jeho krajany. A to je podle něj také důvod, proč se takové věci sbírají.

Kontroverzní koníček

Naráží tím na občasný rozruch, který jeho aukční síň v Americe vyvolává. Zvlášť teď s přibývajícími smrtelnými útoky v synagogách je to citlivé téma. 61letý syn řeckého veterána kritikům obvykle odpovídá, že jeho žena je židovského původu stejně jako řada jeho zákazníků.

Neonacisti se podle Billa o tento typ předmětů nezajímají a za propagaci nacismu své podnikání nepovažuje. Věnuje se mu už několik desetiletí.

Na řecké kořeny Billa Panagopulose narazí návštěvník jeho aukční síně na každém kroku

Dětství ve stínu války

Každou neděli u večeře jsme s bratrem a sestrou poslouchali otcovy válečné příhody. I naši strýcové byli ve válce a za našeho mládí o ní dávali v televizi spoustu dokumentů. Hltali jsme to, tenkrát nebyly počítačové hry,“ vzpomíná majitel aukční síně na dobu, kdy četli o historii a místo do Disneylandu nebo na baseball je táta bral na bojiště u Sommy, do Akropole nebo do Gettysburgu.

Židé nebyli za války jen oběťmi, někteří proti Hitlerovi bojovali, říká historik Filip Outrata nad knihou Synové a vojáci

Historik Filip Outrata byl hostem ve vysílání Radiožurnálu

Říkalo se jim Ritchie Boys. Prošli speciálním vojenským výcvikem, a protože uměli perfektně německy, americké velení je nasazovalo hlavně k výslechům a jako špiony. Do Spojených států utekli z nacistického Německa před jistou smrtí, byli totiž Židé.

K zájmu o válečnou historii se časem přidalo sběratelství. Tam visí mé první dva kousky s podpisy generálů z války Severu proti Jihu,“ ukazuje Bill Panagopulos.

A když jsem zjistil, jak jsou takové věci drahé, začal jsem je přeprodávat, stal se dražitelem a prodal jsem už 50 tisíc kousků,“ bilancuje a pózuje pro web Zápisníku před koláží, která mu připomíná vypálení a vyvraždění otcova domovského města v Řecku nacisty.

Spustit audio
autoři: Jan Kaliba, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související