Svatá Lucie přináší do skandinávské zimy světlo a novou naději. Oslavují ji i Švédové za hranicemi
Ve 4. století našeho letopočtu zemřela v Syrakusách pětadvacetiletá dívka jménem Lucie. Římané ji brutálně popravili kvůli její křesťanské víře a z Lucie se tak stala jedna z prvních křesťanských mučednic. Dnes je ústřední postavou svátku Santa Lucia, který je typický mimo jiné pro obyvatelé Skandinávie. Seveřané tak uprostřed nejtemnější zimy – v polovině prosince – oslavují světlo a naději. Slavnost letos pořádali také Švédové žijící v Bruselu.
Do potemnělého sálu přichází průvod asi dvou desítek zpívajících dívek v bílých dlouhých šatech převázaných kolem pasu rudou stuhou. Ta nejvyšší má na hlavě korunu s hořícími svíčkami a ruce sepjaté k modlitbě. Jmenuje se Anna, je jí 17 let a představuje svatou Lucii.
„Jsem nejstarší a také jsem si nejvíc věřila, že s tím svícnem na hlavě nezakopnu na schodech. Každý rok Lucii představuje jiná dívka,“ usmívá se.
Lucie podle legendy přinášela jídlo křesťanům skrývajícím se v římských katakombách a osvětlovala si přitom cestu věncem se svíčkami, který měla na hlavě. Žila v Syrakusách, tedy v dnešní Itálii. Zajímá mě proto, proč je její svátek tak typický zrovna pro dalekou Skandinávii.
„Švédsko je v zimě velmi temné a Lucia představuje světlo. Představuje pro nás návrat světla a naděje v zimě,“ říká mi další z dívek jménem Alva.
Glögg a Luciiny kočky
Stoly ve švédské rezidenci jsou obložené pochoutkami, které k svátku svaté Lucie patří. Jsou to perníkové sušenky a šafránové buchty ve tvaru písmene S. Říká se jim lussekatter neboli v překladu Luciiny kočky. Účastníci oslavy taky usrkávají glögg, tedy svařené víno podávané s mandlemi a rozinkami.
Čtěte také
„Je to pro nás sváteční příležitost, kdy se všichni sejdou a společně zpívají a také slaví, že Vánoce jsou skoro tady. Ty písně většina z nás umí už odmala, protože jsou ve Švédsku velmi známé,“ vysvětluje dvanáctiletá Ingrid a dodává, že dnešní vystoupení začaly dívky nacvičovat už v říjnu.
Oslava se koná v krásné historické budově švédského velvyslance. Vstupní halu zdobí obrovský vánoční strom.
Když se Švédsko provdalo za Belgii
Mluvčí stálého zastoupení Švédska při EU Sara Keusenová mi vysvětluje, že Švédové mají k Belgii historicky speciální vztah:
„Tento dům ve 30. letech koupil švédský královský dvůr, aby švédský král a královna měli v Belgii svoje místo. Jejich dcera, princezna Astrid, se totiž provdala za belgického prince Leopolda, který se stal králem Leopoldem III. a Astrid královnou Belgičanů. Byla velmi populární, ale bohužel po několika letech zemřela při autonehodě.“
Svátek svaté Lucie. Podle Sary slaví na svých ambasádách po celém světě. V samotném Švédsku pak jsou 12. a 13. prosince slavnosti úplně všude ve školách, na úřadech, v pečovatelských domech, v kostelech. A kdo chce zůstat doma, tak je může sledovat aspoň v televizi.
Související
-
K silnému pivu v Belgii může vést dlouhá fronta, i o Vánocích
Tradice vaření speciálního piva na Vánoce se pomalu zabydluje i u nás. Velmi populární jsou tato piva zejména v Belgii, kde je na konec roku připravuje většina pivovarů.
-
Belgické město Durbuy se na konci roku mění v jeden velký vánoční trh
Městečko Durbuy ve valonské části Belgie je údajně nejmenší na světě. Před Vánoci se jeho klikaté kamenné uličky a středověké domky rozzáří stovkami vánočních světýlek.
-
Proč neuklízet na svatou Lucii? „Je to den pro ženy, aby si odpočinuly od práce,“ uvádí historička
„Svatá Lucie je první nejstarší křesťanská, skutečně historicky doložitelná mučednice,“ popisuje historička Valburga Vavřinová.
