Maoři přivítali prezidenta Petra Pavla tradičním rituálem. Česká delegace si při něm i zazpívala

Celosvětově nejznámější tradicí původních obyvatel Nového Zélandu je tanec zvaný haka. Nejvíc ho proslavili novozélandští ragbisté, kteří ho tančí před každým svým mezistátním zápasem. Tanec bývá někdy také součástí jiné tradice pevně spjaté s maorskou kulturou. Jmenuje se pōwhiri a jde o ceremoniál na uvítání významného hosta. V Aucklandu, na posvátné maorské půdě, ho při své nedávné návštěvě Nového Zélandu absolvoval i prezident Petr Pavel.

Českého prezidenta přivítal ve své Marae, tedy komunitní svatyni, kmen Ngāti Whātua Ōrākei. Uvítání začalo zpěvem dvou žen – jedna vycházela z hlavní budovy, druhá ze slavnostní brány, odkud ji následoval i prezident s delegací.

Hlavní budova maorské svatyně je dřevěná stavba s vysokou sedlovou střechou zdobenou vyřezávanými ornamenty

„Rituální ženský hlas zve dovnitř všechny příchozí. Přichází hosté, nastává posvátný okamžik,“ popisuje význam této části ceremonie ještě před jejím začátkem Otto Mik, který s kmenem spolupracuje.

Hosté se pak přesunuli do hlavní budovy svatyně – dřevěné stavby s vysokou sedlovou střechou zdobenou vyřezávanými ornamenty. „Tady je srdce kmene, odehrávají se tu všechny oficiální návštěvy,“ dodává můj český průvodce.

Rozhovor s náčelníkem

Vevnitř se všichni usadí – česká delegace na jedné straně a hostitelé naproti ní. Ke všem pak promlouvá náčelník kmene. V ruce má dřevěnou rituální sekyrku a jeho pohyby a mluva místy připomínají proslulý tanec haka.

Rytmicky promlouvá k hostům, ale i k nejposvátnější části stavby. Tou je zeď, na které visí obrázky a fotografie předků. Kromě maorštiny náčelník promluví k hostům i anglicky a vyzve je přitom k zamyšlení, jak jeho řeč zní těm, kdo jí nerozumí.

„Dělí věci do dvou kategorií – na to, o co pečujeme, třeba děti, a na to, co pečuje o nás – náš dům, naši předkové. Ty zvuky nás definují. A proto se těšíme na to, jakými zvukovými vlnami odpovíte na naše přivítání. Vítejte poprvé, podruhé a potřetí,“ říká náčelník a hned poté jeho slova svým zpěvem symbolicky potvrdí všichni přítomní členové kmene.

Vysoký jalovec

Následuje představení hostů – nejdřív jedním z Maorů, a pak i českým prezidentem. Petr Pavel při tom zmiňuje, že Čechy a Maory spojuje úcta k tradicím předků, snaha žít v harmonii s ostatními národy a zajistit lepší budoucnost pro děti.

Čtěte také

Také jeho slova pak musí podle maorské tradice potvrdit členové českého kmene. Rozhodli se to udělat společným zpěvem písně Vysoký jalovec. „Po každém projevu následuje takzvaná waiata tautoko – píseň, která jakoby potvrzuje to, co bylo předtím řečeno,“ vysvětluje Otto Mik.

A protože české vlny na kmen udělaly dojem, zbývá poslední – maorský pozdrav hongi, při kterém se zástupci obou komunit vzájemně dotknou nosy. „V symbolice Maorů to znamená sdílet společný dech života a v tu chvíli jste už do konce života s tím druhým člověkem propojeni,“ dodává.

autoři: Zdeněk Novák , and
Spustit audio

Související