Maoři přivítali prezidenta Petra Pavla tradičním rituálem. Česká delegace si při něm i zazpívala

Českého prezidenta přivítal ve své Marae, tedy komunitní svatyni, kmen Ngāti Whātua Ōrākei. Uvítání začalo zpěvem dvou žen – jedna vycházela z hlavní budovy, druhá ze slavnostní brány, odkud ji následoval i prezident s delegací.

Hlavní budova maorské svatyně je dřevěná stavba s vysokou sedlovou střechou zdobenou vyřezávanými ornamenty|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

„Rituální ženský hlas zve dovnitř všechny příchozí. Přichází hosté, nastává posvátný okamžik,“ popisuje význam této části ceremonie ještě před jejím začátkem Otto Mik, který s kmenem spolupracuje.

Hosté se pak přesunuli do hlavní budovy svatyně – dřevěné stavby s vysokou sedlovou střechou zdobenou vyřezávanými ornamenty. „Tady je srdce kmene, odehrávají se tu všechny oficiální návštěvy,“ dodává můj český průvodce.

Rozhovor s náčelníkem

Vevnitř se všichni usadí – česká delegace na jedné straně a hostitelé naproti ní. Ke všem pak promlouvá náčelník kmene. V ruce má dřevěnou rituální sekyrku a jeho pohyby a mluva místy připomínají proslulý tanec haka.

Rytmicky promlouvá k hostům, ale i k nejposvátnější části stavby. Tou je zeď, na které visí obrázky a fotografie předků. Kromě maorštiny náčelník promluví k hostům i anglicky a vyzve je přitom k zamyšlení, jak jeho řeč zní těm, kdo jí nerozumí.

„Dělí věci do dvou kategorií – na to, o co pečujeme, třeba děti, a na to, co pečuje o nás – náš dům, naši předkové. Ty zvuky nás definují. A proto se těšíme na to, jakými zvukovými vlnami odpovíte na naše přivítání. Vítejte poprvé, podruhé a potřetí,“ říká náčelník a hned poté jeho slova svým zpěvem symbolicky potvrdí všichni přítomní členové kmene.

Vysoký jalovec

Následuje představení hostů – nejdřív jedním z Maorů, a pak i českým prezidentem. Petr Pavel při tom zmiňuje, že Čechy a Maory spojuje úcta k tradicím předků, snaha žít v harmonii s ostatními národy a zajistit lepší budoucnost pro děti.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Přece jen máme stopy všude.‘ Češka se na Novém Zélandu ve vesnici založené krajany setká s Pavlem

Také jeho slova pak musí podle maorské tradice potvrdit členové českého kmene. Rozhodli se to udělat společným zpěvem písně Vysoký jalovec. „Po každém projevu následuje takzvaná waiata tautoko – píseň, která jakoby potvrzuje to, co bylo předtím řečeno,“ vysvětluje Otto Mik.

A protože české vlny na kmen udělaly dojem, zbývá poslední – maorský pozdrav hongi, při kterém se zástupci obou komunit vzájemně dotknou nosy. „V symbolice Maorů to znamená sdílet společný dech života a v tu chvíli jste už do konce života s tím druhým člověkem propojeni,“ dodává.