Zemřel osobní strážce Adolfa Hitlera, na svého vůdce nedal dopustit

Misch dělal pro Hitlera vše, od zvedání telefonů až po vítání hodnostářů a vůdce si ho nemohl vynachválit. O svých povinnostech a práci pro Hitlera mluvil Misch vždy velmi hrdě.

Odmítal například připustit, že by měl jeho vůdce něco společného s holokaustem. Nemluvil o Hitlerovi jako o politikovi, hodnotil ho vždy jako člověka. Neviděl v něm vůdce Třetí říše a vůbec ne pachatele válečných zvěrstev.

„Nedokážu si představit lepšího šéfa, než byl Hitler. Všechny ty věci, co se píšou, takový on nebyl. Byl to úplně obyčejný jednoduchý člověk, dalo se s ním normálně mluvit,“ řekl Misch před několika lety v rozhovoru se zpravodajem Českého rozhlasu Jiřím Hoškem.

Známý atentát na Hitlera z 20. července 1944 Misch odsoudil. Prý hlavně proto, že se plukovník Stauffenberg nezachoval jako voják.

„Výraz Hitlerův atentátník není v případě Stauffenberga správný, to by musel být v okamžiku výbuchu přítomen v místnosti. Takhle to byl jen atentátník. Na frontě při setkání s vojáky bylo přitom mnoho příležitostí vůdce odstranit. Nikdo to ale neudělal.“

Po válce se Misch dostal do sovětského zajetí, devět let strávil v nechvalně proslulém vězení Ljubjanka. O proces denacifikace se po svém návratu z Ruska nijak nezajímal.

Působil jako hollywoodská hvězda

Možnost setkat se Mischem měl i novinář Stanislav Motl. Popisuje ho jako nesmírně přátelského člověka. Tvrdí, že mnoho lidí možná i svým způsobem fascinoval.

„Působil na mě trochu jako hollywoodská hvězda, byl to sportovní typ, voják. Měl vojenské držení těla, rovný jako svíce, široká ramena. I podle tváře hrdý člověk.“

Misch podle Motla často zdůrazňoval, že je čestný voják a s Hitlerem vydržel až do konce.

„Právě s tím jeho heslem věrnost vůdci až za hrob na rtech Němci ve válce vyvražďovali a vypalovali celé vesnice,“ dodal Stanislav Motl.