Magazín Experiment: Výběr toho nejlepšího z roku 2023
Poslední letošní Magazín Experiment přináší ohlédnutí za reportážemi, které pro vás během právě končícího roku připravili reportéři naší vědecké redakce. Zavede vás znovu za špičkovými experty do pražského IKEM, do „kobky“, kde čeští vědci střeží přesný čas, nebo taky až po kolena do studené vody šumavského potoka.
- 00:34 přenosné tělo pro transplantovaná srdce;
- 04:28 senzor sledující hladinu cukru v krvi
- 08:17 česká laboratoř pro práci s viry
- 12:06 atomové hodiny skládají přesný světový čas
- 15:06 výzkum pstruhů na Šumavě
Až budete před nedělní půlnocí odpočítávat poslední vteřiny letošního roku, možná si vzpomenete na reportáž, kterou pro Magazín Experiment letos natočil reportér Martin Srb na jednom velmi speciálním místě.
Atomy v kobce
„Troje pancéřové dveře, takzvaná kobka,“ ukazuje Alexander Kuna z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd místo, kde je uložený vzor přesného času pro Česko.
Takzvaný koordinovaný světový čas je pro všechny stejný a hlídá ho soustava atomových hodin rozmístěných po celém světě. Místo kyvadla a hodinového strojku mají atomy cesia a elektrický proud, který kmitá na přesně naladěné frekvenci.
I časové údaje se mohou pohybovat nanejvýš rychlostí světla. Než uletí tři sta kilometrů, zpozdí se o tisícinu sekundy.
„Dřívější hodiny byly o tři patra níž, v takzvané studně, protože byly citlivější na změny teploty,“ pokračuje Alexander Kuna. „Vyvinuli jsme speciální přístroje, které mají mimořádně nízký šum a přesnost 10 na minus 14.“
Když čas letí
Alexander Kuna se stará o jedny z asi stovky nejpřesnějších hodin na celém světě, podle kterých se řídí takzvaný koordinovaný světový čas. Česko díky nim má asi jednoprocentní podíl na přesnosti světového času.
Čtěte také
„Časové údaje si hodiny předávají mezi sebou a v Paříži se to zprůměruje,“ vysvětluje vědec. I časové údaje se ovšem mohou pohybovat nanejvýš rychlostí světla. Než uletí tři sta kilometrů, zpozdí se o tisícinu sekundy.
Aby tedy vědci mohli porovnat čas ve dvou laboratořích ve dvou zemích, pomáhají si přepočtem a signálem z navigačních družic. „GPS, Galileo... každá má své hodiny – známe vzdálenost, můžeme dopočítat odchylku,“ potvrzuje Alexander Kuna.
Přesné na miliardtinu sekundy
Družice s vlastním atomovým časem jsou poměrně nový vynález. I před jejich nástupem ale bylo možné přenášet přesné časové údaje na dálku.
„Přenos pomocí synchronizačního pulzu v televizním vysílání je patent českého inženýra Ptáčka,“ vysvětluje Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd.
Klasické rozhlasové časové znamení je podle odborníků přesné v rámci sekundy.
Když vědci znají přesnou vzdálenost a frekvenci, dovedou dnes seřídit hodiny na dálku s přesností na miliardtiny sekundy. Tak přesný čas ale vlastně zůstává jen v rámci laboratoře. Kdybychom ho chtěli šířit na rádiem řízené hodiny nebo na internet, přesnost se zhorší.
Věřte radiu
„Krátké a velmi krátké vlny mají zpoždění, kdežto signál, který odcházel, měl přesnost na milisekundy,“ přibližuje Zdislav Šíma.
Klasické rozhlasové časové znamení je podle odborníků přesné v rámci sekundy, kdežto u digitálních a internetových přenosů se i takzvaný přesný čas může více zpozdit. Záleží i na tom, jak ho zpracuje přijímač, počítač nebo telefon.
Související
-
Srdce bijící mimo jakékoliv lidské tělo. I to umějí lékaři v IKEMu díky unikátnímu přístroji
Lékaři v pražském IKEMu používají při některých transplantacích srdce unikátní přístroj. Díky speciálnímu boxu se tak nového a pro život nezbytného orgánu dočká více lidí.
-
Aplikace pražského IKEMu umožňuje pacientům sdílet svá data z mobilu nebo chytrých hodinek
V jakém stavu je zrovna naše srdce, máme často přímo ve svých rukách. Záleží na tom, co jíme, pijeme a jak se hýbeme.
-
Kam se poděli šumavští pstruzi? Vědci mapují původní lokální rybí populaci
Hydrobiologové v těchto dnech v šumavských potocích a řekách loví pstruhy. Cílem mezinárodního výzkumu je zmapovat populaci těchto ryb a zjistit, o jakou jde genovou linii.
