Magazín Experiment: Kam se poděli původní šumavští pstruzi? A jak funguje antihmota?

Experti z Biologického centra Akademie věd v těchto dnech v šumavských potocích a řekách loví pstruhy|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Od potůčků až po laboratoře k analýze DNA. Tak vypadá nový výzkum populace pstruhů na Šumavě. Experti z Biologického centra Akademie věd v těchto dnech v šumavských potocích a řekách loví pstruhy. Cílem několikaletého mezinárodního výzkumu je především zmapovat populaci těchto ryb a zjistit, jakou genovou linii pstruzi na Šumavě mají.

Společně s hydrobiologem Vladislavem Draštíkem se vydáváme do proudu Jezerního potoka, který teče z Plešného jezera. Na zádech má speciální batoh s motorovým agregátem. Ten generuje elektrický proud, s jehož pomocí ryby omráčí, aby je mohl odlovit. K tomu hydrobiolog potřebuje ještě dlouhou tyč se sítí, do níž proudem paralyzované ryby zachytí.

Speciálně upravený agregát vrčí a elektrolov může začít. Brodíme se zhruba po kolena ve vodě a Vladislav Draštík ukazuje další a další místa, kde se pstruzi ukrývají. Omráčené ryby není problém z vody vylovit. Nejsou zraněné ani nijak netrpí a po vypuštění do vody se opět rychle rozplavou.

Míry a kousek ploutve

Tuhle část Jezerního potoka nedaleko Lipna, jen pár kilometrů od českých hranic, prošli vědci dvakrát. Ulovili zhruba desítky různě velkých pstruhů. Všechny teď postupně přeměřuje a váží vedoucí celého výzkumu Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd.

„Samice 165-176-189 a 42. Tři míry velikostní a jedna hlavová,“ diktuje a zároveň vysvětluje povahu naměřených údajů. Některým rybám také odebírá vzorky na zkoumání DNA, konkrétně kousek ploutvičky o velikosti asi centimetr čtvereční. „Do jara jim doroste,“ ujišťuje.

15 fotografií

Tím pro rybu všechno končí a může se bez úhony vrátit zpátky do potoka. Právě se stala součástí mezinárodního projektu Interreg Bavorsko-Česko, v jehož rámci vědci podobně zmapují celou Šumavu. Příští rok budou pokračovat na německé straně.

Výzkum se zaměřuje především právě na pstruhy. „Budeme zjišťovat, jestli jsou to ti původní šumavští pstruzi a jaká je jejich genetická variabilita. Jestli v případě změn podmínek mají šanci se přizpůsobit, nebo jsou tak zúžení, že se nedokážou přizpůsobit,“ vysvětluje Petr Blabolil.

Vzorky vody míří do Laboratoře rybí protistologie v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Co o rybách prozradí voda

Vědci v terénu odebírají i vzorky vody. Ty pak míří do Laboratoře rybí protistologie v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. Zkoumají například parazity, kteří jsou ve vodě spolu se pstruhy.

„Bude nás zajímat, jak se parazit šíří. Jestli na místech, kde se teď pstruh nově objevuje, budeme schopni detekovat i toho parazita. To znamená, že si ho nese s sebou,“ přibližuje výzkumník Ivan Fiala, který s kolegy odebrané vzorky vody zkoumá. Jejich zjištění pomůže i komerčnímu chovu, pokud odhalí, že tato populace pstruha je vůči parazitům rezistentnější.

Výsledky celého výzkumu mají ale samozřejmě pomoct také ochráncům přírody, kteří usilují o zachování původních populací šumavských pstruhů. Revíry, kde se vyskytují, by mohly podléhat přísnější ochraně.

Kdy budou známy první výsledky? A jak populaci pstruhů na Šumavě za komunismu ovlivnila těžba hnědého uhlí? Poslechněte si také rozhovor v audiozáznamu celého magazínu Experiment.