Rybám na stopě jsou hydrobiologové u nádrže Římov. Štikám, sumcům a candátům přidělili vysílačky
Přehrada Římov u Českých Budějovic je nejspíš nejprobádanější vodní nádrží v Evropě. K výzkumům ji využívají hlavně vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Hydrobiolog Milan Říha, oceněný za svou práci Prémií Otto Wichterleho, v nádrži instaloval systém, který zaznamenává pohyb několika desítek ryb s implantovanými vysílačkami. Obrovský soubor dat doplňují údaje o stavu vody v přehradě.
Motor našeho člunu se nastartovat nepodařilo a není divu – na teploměru je minus 6 °C a na vodě dokonce možná ještě o něco méně. Milan Říha tedy nasadil vesla a vyrážíme na hladinu Římovské nádrže.
Hydrobiolog Milan Říha se potápění věnoval už asi od svých 15 let a na ryby chodil ještě dřív. „Vždycky mě to táhlo k vodě,“ říká s tím, že volba povolání rozhodně nebyla náhodná.
Zima už je patrná i na hladině, která začíná místy zamrzat. Milan Říha tedy stáčí naši loď trochu stranou. A mě napadá, že možná právě teď pod námi plave štika s jeho vysílačkou.
Rybí vysílačka
„V nádrži je označeno asi 15 štik, 15 sumců a 7 candátů,“ vypočítává hydrobiolog. „Vysílačky vysílají signál o pozici ryb každých 15 sekund. Na břehu je přijímají snímače, které údaje automaticky zaznamenávají.“
Dopluli jsme k bójce a Milan Říha hned pádlem obsekává led kolem ní. Z vody vytahuje provaz, na němž jsou asi v metrové hloubce umístěna čidla, která měří intenzitu světla a teplotu vody.
Nakládáme senzory do loďky a odvážíme je s sebou na břeh – a hlavně do tepla, kde z nich odečteme data za poslední dva měsíce.
Život pod hladinou
Na stanici Hydrobiologického ústavu se zahříváme kávou a pak už propojujeme jedno z čidel, které jsme vytáhli z vody, s počítačem.
„Tak třeba dnes v 9 hodin ráno bylo kousek pod hladinou 2,4 °C. Odečíst se dají i informace o světelné intenzitě, meteorologická data nebo data o kolísání hladiny v nádrži,“ vysvětluje Milan Říha.
„To vše potom propojíme s údaji o pozicích ryb a dostaneme poměrně velký datový soubor o tom, v jakém místě, v jaké hloubce se ryby vyskytovaly a jaké tam byly zrovna podmínky.“
Sumec na lovu
Stačí jedno kliknutí na počítači a na monitoru už se objevuje mapka nádrže Římov a na ní patnáct barevných bodů – co bod, to sumec.
„Animace krásně ukazuje, jak se sumci ve dne příliš nepohybují, jsou schovaní někde poblíž břehu. Zato v deset hodin večer jsou někteří jedinci schopní plavat za potravou až přes půl nádrže. Ráno se zase vracejí ke břehu a čekají na další soumrak,“ popisuje aktivitu nočních dravců hydrobiolog.
Prvotně jeho výzkum poskytuje vědcům obecně biologická data, která je informují o chování ryb a jejich vlivu na ekosystém nádrže.
V praxi by se tento výzkum měl zúročit například při chovu ryb. Znalost ideálních životních podmínek v jejich přirozeném prostředí může pomoci k jejich lepšímu odchovu.
