Má svoji laboratoř, bohatou garderobu i vlastní letiště. Přesto je návštěva sídla Dědy Mráze zážitek jako z pohádky

Také byste za horkých dní nejraději utekli někam hodně daleko na sever? Máme pro vás tip – vydejte se do Velikého Usťugu asi tisíc kilometrů na severovýchod od Moskvy. Právě tam se vydal zpravodaj Martin Dorazín a setkal se tam s bytostí, jejíž berla má zázračnou mrazivou moc.

Na návštěvě v čumu. Jak se žije kočovníkům na ruském polárním severu?

Tradiční vysoké stany - čumy - v Jamalo-něněckém automním okruhu

Původní obyvatelé polárních oblastí se potýkají s nástrahami moderní doby, ale snaží se přitom zachovat svůj styl života, který se několik tisíc let neměnil. Zpravodaj v Rusku Martin Dorazín se nechal pozvat na návštěvu do tradičního čumu – velkého stanu z kožešin, ve kterém celoročně bydlí kočovní obyvatelé ruského polárního severu.

V paláci ruského Dědy Mráze návštěvníci projdou celkem dvanáct komnat. Každá z nich má úplně jinou atmosféru, zcela jiný příběh vysvětlující pohádky spojené s postavami, jako je Děda Mráz, lesní duchové, vodní víly a další.

Asi nejzajímavější z dvanácti místností sídla Dědy Mráze je jeho laboratoř. I když je teď v létě poměrně teplo, zimní studená výzdoba navozuje pocit mrazu. Ostatně Děda Mráz ve své laboratoři přímo sníh a mráz vyrábí.

Používá k tomu zvláštní periodickou tabulku svých sněhových prvků. Umí vyrobit vichr, sníh, mráz, vánici, krupobití, silný i středně silný vítr, náledí a mnoho dalších typů sněhu a počasí, pro které snad ani čeština nemá výraz.

Sídlo Dědy Mráze ve Velikém Usťugu v Rusku

Život celebrity 21. století

Procházíme do osobních komnat ruského Mrazíka. V jeho šatně je několik desítek krásných rouch určených pro různé příležitosti. Zimní oděvy v chladných barvách a v teplejších barvách ty pro jaro, léto i podzim.

Silní, rychlí, vytrvalí a nenároční. Sobi jsou pro obyvatele ruského severu nenahraditelní

Sobi jsou hlavním zdrojem obživy obyvatel ruského severu už po tisíce let

Divokými cestami ruského polárního severu se vydá jen dobrodruh. Tím spíš, že tam žádné cesty nejsou. Moderní člověk volí skútr, na delší výpravy čtyřkolku nebo takzvaný vězděchod. To je to auto na obrovských pneumatikách, které projede všude. Původní národy severu ale už dávno vymyslely způsob ekologické a rychlé přepravy po věčně zmrzlé půdě. Sobům dal přednost i zpravodaj Martin Dorazín.

Nejslavnostnější roucha se používají třeba ve filmech a jedno z nich měl Děda Mráz na sobě, když v roce 2014 zahajoval zimní olympijské hry v Soči, tedy několik tisíc kilometrů na jih od své rezidence ve Velikém Usťugu.

Daleké cesty ovšem Děda Mráz už dávno nevykonává na saních, ale má k tomu k dispozici vlastní letadlo, a dokonce i letiště.

Jako v pohádce

Pokud je ve vás kus dítěte, můžete si v komnatách jeho paláce užít opravdu kouzelnou atmosféru. Celé sídlo je totiž pojato velmi nápaditě a s příběhem, takže zaujme i dospělé návštěvníky.

Na závěr vychází svým hostům vstříc sám Mrazík. Ptá se, odkud přijeli, vyslechne dětská i dospělá přání, pokárá nezbedy a ochotně se se všemi vyfotí – i se mnou. A tak využívám příležitost a ptám se ho, co tak asi dělá Děda Mráz v létě.

Mír světu a věřte na zázraky!

Sídlo Dědy Mráze ve Velikém Usťugu v Rusku

Chodím na ryby, sbírám houby nebo lesní plody. Místa mám dost, celých 43 hektarů. Přijeďte ke mně na návštěvu i s rodinami. Budeme se veselit!“ vybízí a upozorňuje, že do konce roku už zbývá jen šest měsíců.

„Chci vám k Novému roku popřát, aby v celém světě zavládl mír, aby všichni lidé byli šťastní a žili spokojeně. Přeju všem hodně zdaru a bohatýrského zdraví. Přeju vám, abyste víc věřili na zázraky a dobré skutky!“

autoři: Martin Dorazín , and
Spustit audio

Související