Kam putuje nepotřebný textil? Využitelný je v autě i na zahradě, přesto v Česku stále většina končí na skládce

Automobilový nebo textilní průmysl, stavebnictví nebo i zemědělství, to všechno jsou naši zákazníci, vyjmenovává v Budoucnosti R jednatel společnosti Arca Chrast Miroslav Válka. Textil firma získává z 90 procent z prvovýroby – od tkalcoven, přádelen nebo šicích dílen a střiháren – a zbytek je použitý textil, zejména rifle a svetry. Právě ty totiž obsahují materiály, které jsou využitelné pro další zpracování.

Čtěte také

Odpad je absence kreativity, tvrdí propagátor cirkulární ekonomiky a zakladatel unikátního tržiště

Nepotřebný textilní materiál z prvovýroby firma sváží, třídí podle barvy a materiálu, ale i způsobu jeho zpracování. Bavlněná košile, rifle nebo dekorační látka jsou totiž sice vyrobené ze stejného materiálu, vlákno má ale pokaždé trochu jiné vlastnosti.

To, jakou barvu nebo délku vlákna má mít zrecyklovaný materiál, určuje především požadavek zákazníka. Někteří chtějí například pouze akryl, takže při vstupním zpracování, když se z oblečení odstraňují netextilní části jako zipy nebo knoflíky, musí pracovníci linky zjistit z cedulky na každém jednotlivém kusu, jaké je jeho složení.

V Itálii, Německu a Francii je poměr skládkování a recyklace opačný než v České republice. Podpora i legislativní rámec pro zpracování textilu by u nás měly být daleko větší.
Miroslav Válka

Natrhat, rozčesat a slisovat

Arca Chrast využívá technologii francouzské firmy La Roche určenou pro výrobu takzvané textilní trhaniny. Je založená na rozvolňování textilních vláken, které se dále používají jako surovina při další výrobě. „Je to nejlepší trhací linka, která v České republice existuje, protože má šest sekcí,“ vyzdvihuje Válka.

Čtěte také

Neekologické textilní materiály by mohlo nahradit dřevo. Finští vědci dokážou z břízy vyrobit textilní vlákno

„Je to jako váleček na nudle, který má po obvodu hřeby. V první sekci jsou hodně velké a jejich méně a směrem k šesté sekci se postupně zmenšují a houstnou. Na konci je pilka nebo jakýsi hřeben, který roztrhané vlákno pročeše. Nakonec se trhanina v podobě vaty dostává do lisu a dál distribuuje jako vstupní surovina pro další zpracování.“

Kam s ním?

Ve firmě Arca Chrast natrhají a zrecyklují každý měsíc 220 tun textilu. Přestože se v novodvorské výrobě snaží zrecyklovat maximální množství svezeného textilního materiálu, vzniká i na zdejší lince odpad, který už není možné dál využít. U riflí je to zhruba třetina, u svetrů asi 20 procent, a to není zrovna málo, poznamenává Miroslav Válka a odkazuje přitom na to, že likvidace takového odpadu je samozřejmě zpoplatněná.

K čemu všemu je textilní trhanina dál využitelná? Proč čeští výrobci stále dávají přednost skládkování před jiným způsobem likvidace textilního odpadu? A jak bychom se mohli poučit za hranicemi? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.