Jak svolat krávy, které se rozutekly po pastvině? Zkuste jim zazpívat

Troubení na kravský roh, fujaru nebo třeba jódlování vznikly za podobným účelem – dorozumívání se na velké vzdálenosti. Skandinávci ale mají vlastní podobnou tradici pojmenovanou kulning. Ta se více podobá klasickému zpěvu a kromě dorozumívání mezi pastevci nebo osadami sloužila i ke svolávání dobytka. S příchodem moderních technologií kulning vymizel, stále se ale najdou lidé, kteří se chtějí tuto techniku naučit.

Lektorka Helle Thunová nás na workshopu vítá stylově – typickým hlasitým zavoláním. Helle je profesionální zpěvačka a v repertoáru má ledacos, kulning si ale prý užívá zdaleka nejvíc.

Lektorka Helle Thunová je z Dánska, ale kulning se naučila na švédské outdoorové škole v Dalarně, kde studovala.

„Až se rozezpíváme, tak si projdeme nějaké melodie a zkusíte si vymyslet vlastní „podpis“ – svoje první volání, které bude jen vaše,“ říká na úvod.

Zpěv, krávy a házení klackem

„Kulning znamená volání krav. Jsou to melodie, které mají svůj význam,“ vysvětluje Helle s tím, že jméno kulning se později rozšířilo i na další pastýřské zpěvy. „Jsou také kozí nebo ovčí písně. Ale kravské písně – kulning – jsou takové pomalejší, poetické, a tak se staly názvem pro všechno dohromady.“

Salaš, to nejsou jen chundelaté ovce a pastviny. Jak se žije slovenskému bačovi?

200 ovcí uprostřed zelených hor je jako vystřižených z propagačního katalogu

Pětihvězdičkovou brynzu vyrobíte i při baterce, říká majitel jedné slovenské salaše. Romantická práce u ovcí má své stinné stránky – minimum spánku, byrokracii a věčný boj o peníze. Jak při tom všem neztratit optimismus?

Helle vysvětluje, že kulning vlastně není zpěv, ale křik: „Takže když provozujete kulning, musíte myslet na to, že křičíte. A ke křiku přirozeně patří i reakce těla, fyzická podpora, která je také součástí zpěvu.“

Jedním z triků, jak se naučit správně zpevnit tělo, je něčím hodit. A tak okolo mě brzy sviští vzduchem spousta klacků, za kterými se postupně linou zvuky ostatních účastníků workshopu.

Člověk mluví řečí zvířat

Helle je sice Dánka, ke kulningu a později zpěvu se ale dostala ve Švédsku, když studovala speciální švédskou outdoorovou školu v Dalarně. „Učili jsme se tam kovat, stavět dřevěnou kánoi, vyrobila jsem si tam svoje vlastní běžky. Učili jsme se sušit si vlastní jídlo,“ vypráví. „Kulning byl jeden z pracovních nástrojů. Navíc Dalarna je centrem švédské lidové hudby.“

Kulning se totiž používal také k dorozumívání mezi osadami, třeba když se někomu zaběhlo stádo nebo když hrozilo nebezpečí. Nejtypičtější videa na internetu ale ukazují, jak za zpěváky z pastvy sama od sebe přicházejí stáda krav.

Účastnice workshopu se učí, jak pracovat s tělem během zpěvu.

„Kulning je ostrý zvuk, podobný jako vydávají krávy. Mluvíte k nim vlastně stejným hlasem, jako mají samy,“ vysvětluje lektorka. Že to funguje, mi potvrzuje i další účastnice kurzu Helene. „Zkoušela jsem to zrovna včera na výletě s rodinou. Smáli se mi, že jdu na tento workshop. Sama jsem byla překvapená, že za mnou přišly. A pak tam stály a koukaly se na mně,“ směje se.

Zatímco z workshopu odcházím, ostatní ještě zpívají. Lesem se jejich hlasy nesou na stovky metrů, možná i na kilometry daleko. A tak je to správně, jinak by je krávy na pastvách neslyšely.

Spustit audio
autoři: Jakub Lucký , and | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související