Izrael se k zabití vůdce Hamásu Haníji nepřizná, nechce eskalovat napětí i s Íránem, míní velvyslankyně

Zprávou dnešního dne je smrt vůdce hnutí Hamás Ismáíla Haníji, v Teheránu ho zabila raketa. Hamás z útoku obvinil Izrael, ten se k němu zatím nepřihlásil, ale úřad izraelské vlády dopoledne zveřejnil na facebooku fotografii právě vůdce Hamásu s razítkem „zneškodněn“. Následně příspěvek z facebooku zmizel. Považujete za jisté, že je za tím útokem Izrael?

Považuji to za pravděpodobné v největší možné míře. Je ale také velice pravděpodobné, že se Izrael nikdy k zabití Ismaíla Haníji nepřizná zcela otevřeně. Ponechat nějakou pochybnost je pro Izrael důležité kvůli možné íránské odvetě i proto, aby nebylo úplně jasné, jakým způsobem to bylo provedeno.

Za sebe můžu říct, že jsem přesvědčená, že to Izrael byl, že Izrael za zabitím Haníji stojí. A domnívám se, že se k tomu Izrael oficiálně nepřihlásí.

Ismáíl Haníja sice pocházel z Gazy, ale řadu let žil v Kataru. Operace přímo v Gaze řídil šéf militantní části Hamásu Jahjá Sinvár. V průběhu středy jsem zaznamenal hlasy, které upozorňovaly na to, že odstranění Haníji může uvolnit ruce právě bojechtivému a nevypočitatelnému Sinvárovi. Může něco takového být v zájmu izraelské vlády?

Čtěte také

iROZHLAS

‚Zabili mír, ne Ismáíla Haníju.‘ Palestinci truchlí po smrti vůdce Hamásu, atentát prý ztíží vyjednávání

Já se domnívám, že otěže už Sinvár v ruce poměrně dlouhou dobu drží, že i vyjednávání o možném příměří a propuštění rukojmích mnohem více záleželo na Sinvárovi nežli na Haníjovi, který ze svého katarského úkrytu vliv spíše ztrácel.

Ano, názory, že by to situaci mohlo zhoršit, se objevily. Na druhou stranu se objevily i druhé názory, že právě silný, radikální útok na Haníju může vedení v Gaze v tunelech přimět k tomu, aby vážněji přemýšlelo o propuštění rukojmích, protože jinak je čeká podobný osud.

Další konflikt?

Vůdce Hamásu byl hostem slavnostní inaugurace nového íránského prezidenta. Právě nový íránský prezident na útok reagoval slovy, že Írán bude bránit svou územní celistvost a čest a přiměje teroristické okupanty litovat atentátu na Haníju. Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí slíbil pomstít smrt lídra Hamásu a uvedl, že Izrael poskytl důvod pro tvrdý trest. Očekáváte, že zůstane jen u silných slov, anebo se spíš dá očekávat z íránské strany silná vojenská odveta?

Čtěte také

Izrael na Írán nemůže nezareagovat. Víkendový útok ale mohl vyprovokovat, míní expert Tureček

Domnívám se, že odvetu je možné očekávat, nicméně v tuto chvíli si nemyslím, že by to měla být tak silná odveta, jaká přišla například v dubnu po útoku na velitele íránských revolučních gard.

Zaprvé, Izrael se k tomuto útoku nepřiznal a nepřihlásil. Zadruhé, bylo to skutečně velké ponížení Íránu, nicméně teritoriální integrita porušena nebyla a nebyl zabit žádný Íránec.

Čili Írán bude muset nějakým způsobem odpovědět, pokud bude chtít v jejich pojetí nabýt zpátky trochu cti. Protože byl skutečně hluboce ponížen, když byl jeho host na jeho území tímto způsobem zabit. Ale jaká reakce to bude, se teprve uvidí. Domnívám se, že by nemusela být až tak silná, nebo že se zaměří na konkrétní cíle, eventuálně izraelské cíle mimo Izrael.

Vy jste připomněla napětí z dubna mezi Izraelem a Íránem, kdy pravděpodobně Izrael zabil představitelé íránských revolučních gard v Sýrii. Následoval nálet stovek íránských dronů na Izrael, který ale nezpůsobil větší škody. Během jarního incidentu, když to tak řeknu, se připomínalo, že ani jedna ze stran nemá zájem na absolutním vyhrocení vztahů. Platí to i nyní?

Domnívám se, že to platí, rozhodně to platí z izraelské strany. Izrael i tu odvetu proti Hizballáhu vedl takovým způsobem, aby ne nutně vedla k nějaké další eskalaci. Pokud jde o útok v Íránu, Haníja byl skutečně významným cílem. Čili jeho zabití zřejmě překonalo i obavy z možné další eskalace.

Čtěte také

Konec řezníka z Teheránu. Írán po záhadné smrti Raísího začne hledat nástupce nejvyššího vůdce

Teď bude zcela na Íránu, jakým způsobem se rozhodne odpovědět. Já se domnívám, že k vyhlášení úplné války v tuto chvíli Írán nemá velkou chuť. Koneckonců i výroky nejvyšších íránských představitelů, které jste citoval, nemluví o plné válce – mluví o potrestání, o tom, že bude Izrael litovat, ale řekla bych, že se ještě drží v nějakých mezích.

Napětí na hranicích

Plyne z aktuální situace nějaké doporučení pro Čechy, kteří jsou v Izraeli nebo kteří se tam chystají?

Samozřejmě sledovat aktuální situaci, sledovat informace ministerstva zahraničí, zaregistrovat se v databázi Drozd a jaksi se řídit zdravým rozumem. Nebudu teď jezdit do blízkosti libanonské hranice, pokud jsem v Izraeli.

Pokud se pohybuji v centrech jako Tel Aviv, Jeruzalém, v centrální části Izraele, tak je dobré vědět, kde se nacházejí kryty, sledovat zprávy, řídit se pokyny Home Front Command čili civilní obrany, pokud by k něčemu došlo.

Čtěte také

iROZHLAS

Izrael udeřil v Bejrútu na velitele Hizballáhu v odvetě za sobotní útok

Jinak se domnívám, že kdyby k odvetě došlo, bude to poměrně krátký a cílený útok, ať už ze strany Íránu, nebo ze strany Hizballáhu. V tuto chvíli by určitě všichni čeští občané, kteří v Izraeli jsou, měli poslouchat pokyny, které bude vydávat izraelský stát.

Když se na bezpečnostní situaci v Izraeli podíváme celkově: napětí na hranicích s Libanonem, vojenské operace v pásmu Gazy, útoky na cizím území, napětí s Íránem. Může si Izrael dovolit všechno toto zároveň a může si to dovolit po delší dobu?

Otázka není, jestli si to Izrael může dovolit, protože Izraeli nic jiného nezbývá. Izrael tuto válku nezačal, ta začala barbarským teroristickým útokem Hamásu 7. října a vše, co se od té doby stalo, je důsledkem tohoto útoku.

Domnívám se, že by Izrael mnohem radši neválčil ani na severu, ani na jihu, ani s Jemenem. Nicméně Izrael – a v zásadě žádná země v regionu Blízkého východu – si nemůže dovolit projevit slabost, protože projev slabosti znamená, že nepřátelé se na tu zemi sesypou mnohem více.

Zároveň platí, že přes celé dlouhé měsíce, které válka trvá, se Izraeli dostává tiché, nahlas nevyslovené podpory zemí Zálivu – od spojenců z Abrahámských dohod, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn, ale i od zemí, jako je Saúdská Arábie – kteří vnímají jak Írán a jím podporované milice, tak palestinský Hamás jako velké hrozby i pro sebe. A v zásadě jsou rádi, že Izrael různé milice a Írán oslabuje.

Jak ovlivňují eskalace pozici izraelského premiéra Netanjahua? A může zabití vůdce Hamásu zvýšit mezinárodní tlak na Izrael ze strany spojenců? Poslechněte si celý rozhovor.