Ikebana – to je něha, zručnost i přísná pravidla. Japonci se tomuto umění věnují už čtrnáct století

Ikebana - tradiční japonské umění aranžování květin
Ikebana - tradiční japonské umění aranžování květin
0:00
/
0:00

Při představě jemných květinových aranží se vám nejspíš vybaví něžná dívčí ručka, jak pečlivě vkládá stonek za stonkem do pěkné vázy. V Japonsku to ale kdysi byla doména mužů. Ikebana, tedy aranžování květin, tam má mnohasetletou tradici. Na workshop ikebany pořádaný pod záštitou Tokijského uměleckého koncilu se vydala reportérka Marie Machytková.

Když dorazím do rozsáhlých zahrad Hamarikyu v centru Tokia, říkám si, že lepší místo pro aranžování květin si lze těžko představit. Zeleně a květů nejrůznějších druhů, tvarů a barev je tu totiž tolik, že má člověk inspiraci přímo před nosem. A tak se hned těším, jak dám při aranžování průchod své fantazii.

Nejdřív pravidla, potom fantazie

Mistr Ikebany, pan Iguči, mě ale hned vyvádí z omylu: „Nejdřív je potřeba ovládnout základy a držet se jich. Aranžmá musí být v rovnováze, je třeba správně pracovat s prostorem ve váze, i se vzdáleností mezi stonky rostlin. Je zkrátka důležité umět vše naaranžovat v dokonalé harmonii.“

„Až když člověk zná všechna pravidla, může si dovolit do aranžmá promítnout vlastní kreativitu a osobnost,“ dodává. Ikebaně se věnuje už čtyřicet let a trochu se po evropsku divím, že mu coby elegantnímu pánovi vydržela láska ke květinám tak dlouho.

Mužská záležitost

Ikebana byla po dlouhá staletí mužskou záležitostí

Překvapený je také mladík Joha z Finska. K workshopu Ikebany ho přemluvila přítelkyně, ale že výuku povede muž, to opravdu nečekal.

Pan Iguči zdůrazňuje, že tohle tradiční umění rozhodně nezačalo díky něžným ženským ručkám. „S aranžováním květin začali v Japonsku jako první muži,“ vysvětluje.

„Nejdříve mniši, kteří květy pokládaly na oltáře jako obětinu božstvům. Později samurajové, ti dělali dokonce obrovská aranžmá do velkých váz, které pak vystavovali v audienčních síních nebo vstupních halách svých vil či pevností.“

Téma konverzace při čaji? Ikebana

Ikebana se začala v Japonsku rozvíjet zhruba před čtrnácti sty lety. Ženy její kouzlo objevily až o dost později a zprvu aranžování nebraly jako samostatnou disciplínu, ale jako doplněk k čajovým obřadům.

„Květinové aranžmá bylo součástí výzdoby v místnostech, kde se čajová setkání konala. Když vázla konverzace, mohlo to totiž být téma k hovoru,“ doplňuje jedna z asistentek mistra Ikebany paní Midori.

Postupem času vzniklo mnoho různých stylů a ikebana začala být vnímaná jako důležitá dovednost každé dívky z lepší rodiny, která si chtěla najít slušného manžela.

Aranžování je věda

A tak když sama začnu s aranžováním, mám trochu pocit, že bych v dávném Japonsku byla asi neprovdatelná. Mám totiž co dělat, abych si speciálními nůžkami nezranila prsty. Také se mi špatně odhaduje, jak správně a jak moc mám květiny zkracovat.

Podobně to má i opodál sedící slečna Joko. „Nikdy by mě nenapadlo, že i způsob stříhání musím přizpůsobit tomu, s jakou květinou pracuji,“ usmívá se.

Správně zastřihnout květinu není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát

Když člověk květinu střihne způsobem, který jí nevyhovuje, nebude pak držet ve speciálním jehličkovém stojanu. Říká se mu kenzan a květiny se do něj při aranžování zapichují. Umístění stonků má svá přísná pravidla v závislosti na stylu Ikebany, který si člověk zvolí.

Vypůjčená krása

Zručnost, schopnosti a dodržování pravidel ale podle mistra zdaleka nejsou to nejdůležitější. To vše je prý člověku k ničemu, pokud v sobě nemá lásku a úctu k přírodě: „My si vlastně od přírody půjčujeme její krásu a trochu ji znesvěcujeme. Když květinu nebo rostlinu utrhneme, brzy zahyne. Musíme se proto snažit tu krásu ctít a co nejlépe ji využít tak, aby potěšila co nejvíc lidí.“

Slova pana Igučiho jsou pro mě jasným důkazem toho, že má ikebana, stejně jako ostatní japonská umění a řemesla, velký filozofický přesah. A mistr tuto filozofii vkládá i do výběru rostlin pro aranžmá. Nejraději má růže, jsou prý totiž jako život sám – krásné, ale při nešikovném zacházení dovedou svými trny člověka pořádně potrápit.