I nemocné děti si chtějí hrát. Po návštěvě zdravotního klauna viditelně fyzicky i psychicky ožijí, pochvalují si v Hořovicích

Co je Mocný zvuk za film? Proč jste ho vlastně chtěli natočit?

Primář: V podstatě jsme se chtěli se širokým okolím, jak s kolegy ze zdravotnictví, tak s kolegy ze Zdravotního klauna, podělit o naše zkušenosti s muzikoterapií u našich dětských pacientů. Chtěli jsme ukázat, jak nám práce zdravotních klaunů pomáhá.

Čtěte také

Některé děti se chtějí za klaunem do nemocnice vrátit, vypráví šéfka zdravotního klauna

Vaše klaunské jméno je Otýlie Dutá. Jaká je Otýlie?

Klaunka: Otýlie samozřejmě není dutá, naopak má neustále ambice dostat se na primářskou židli. Minimálně už 13 let se jí to ale nedaří. Čím to bude, jsem sama ještě nezjistila, občas je pro mě Otýlie hádankou, ale mám ji hrozně ráda.

Jak je důležitá hudba v nemocnici? Jak vám zdravotní klauni pomáhají?

Primář: Hudba v nemocnici může být jazykem u pacientů, kteří se například nemohou verbálně vyjadřovat, protože jsou připojeni na přístroje. Hudba tedy může být mezinárodním spojovatelem, u našich malých chronicky nemocných pacientů má ale ještě jiný přesah a daleko větší význam. Muzikoterapie má totiž zásadní vliv nejen na psychiku a mozek dětí, ale dotýká se i nejhlubších struktur jejich vegetativního systému, srdečního tepu nebo frekvence dýchání. Vibrace a hluboké tóny působí na vnitřní struktury pacientů. Má to zkrátka mnoho vlivů na dětská tělíčka.

S jakými terapeutickými technikami konkrétně ve vaší nemocnici pracujete?

Klaunka: K dětem je potřeba si najít individuální cestu, proto netvrdíme, že se zabýváme přímo muzikoterapií. Postupně zjišťujeme, co každé dítě individuálně potřebuje pro to, aby se rozvíjelo a aby se u něho stimulovaly ty správné věci, aby si začalo hrát a zažívalo úplně běžné věci, samozřejmě v daném prostoru, který má.

Čtěte také

Nehrajeme si na terapii a léčbu, snažíme se přenést humor, přibližuje šéf neziskové organizace Zdravotní klaun Jarčevský

Nástroje, které používáme, se tedy liší dítě od dítěte. Samozřejmostí je ale šamanský buben, tibetská mísa, samotný hlas, přikládací kalimba, vibrační grumle, indická tampura, jejíž alikvótní tóny jdou hodně do hloubky a dokážou se navázat mnohem rychleji na některé funkce...

Nezbytná je i spolupráce s lékaři. Jak dlouho trvá, než společně zjistíte, co komu bude vyhovovat?

Primář: V naší nemocnici leží pacienti s chronickými onemocněními a mají nejrůznější diagnózy. Jsou to třeba nervosvalová onemocnění, kdy pacienti jsou natolik slabí, že ani neudýchají svůj vlastní dech, a musejí být připojeni na dýchací přístroj. V podstatě mají omezení základní životní funkce, kdy my jim pomáháme přístrojově, léky a podobně.

Pořád to jsou ale děti, které jsou zcela při vědomí a které si chtějí hrát, chtějí se rozvíjet a chtějí se bavit. Muzikoterapie je jedna z nejúčinnějších věcí, ale jde to ruku v ruce s tělesným projevem, se zvuky, řečí a podobně. A protože zdravotní klaun má u nás možnost sledovat chronického pacienta dlouhou dobu, najde pro něj vhodný nástroj, vhodnou frekvenci a zvuky.

Co se malým pacientům líbí nejvíce? Co funguje?

Klaunka: Zdálo by se, že budou fungovat jemné zvuky, které lahodí uchu. Často to tak ale vůbec není. Záleží na konkrétním dítěti. Máme tam děti, které opravdu touží po rytmu, po hře jako takové, a to se potom projevuje i v komunikaci v rámci hudby. Najednou to nemusí být líbivé, ale zkrátka s dětmi hodně řádíme.

Čtěte také

„Červený nos je vstupenkou do světa, kde fungují jiné fyzikální zákony.“ Klauni rozveselují dětské uprchlíky

Pak jsou ale děti, které jsou pro nás hluboko, a my se k nim potřebujeme nějak dostat. V tu chvíli zabírají nástroje typu tibetská mísa nebo tampura, které vytvářej frekvence, které my potřebujeme. A čím déle k dětem docházíme, třeba půl roku rok, tím snadněji se děti dostávají do správných hladin. Máme hladinu alfa, théta, kde jsou určité hertze, kde probíhají mozkové vlny a podobně...

Co vlastně muzikoterapie v léčbě dokáže? Po jak dlouhé době může lékař říct, že to zabralo.

Primář: Každý jistě pochopí, že vědecky měřit vliv muzikoterapie není úplně jednoduché. Zcela zřejmé ale je, že pacienti, kteří se nemohou vyjadřovat, pod vlivem zdravotního klauna roztajou. Změní se jim výraz v obličeji, usmívají se, zklidní se ale i křivky na monitoru základních životních funkcí. Přítomnost klauna má tedy fyzicky pozitivní vliv.

Jak dlouho to vydrží?

Primář: To je individuální. Záleží na pacientovi a na dané seanci. Spíše ale než jak dlouho to vydrží, je vidět, že se těší, že zase klaun přijde. V mezidobí se je snažíme rozptýlit různými jinými činnostmi. Snažíme se o pohodu po celou dobu.

Klaunka: Jde hlavně o pravidelnost a navázání důvěry. Děti nás poznávají, přesně vědí, když k nim vstupujeme, kdo jsme a co se bude dít. Tím vzniká správné naladění, což umožňuje dělat práci mnohem intenzivněji...

Jak důležitá je řízená relaxace a psychohygiena u každého z nás? A jak na muzikoterapii doma? Poslechněte si celý rozhovor.