EET přinesla 33 miliard za tři roky. V boji proti daňovým únikům jsme úspěšní, tvrdí Schillerová

Alena Schillerová, Jiří Svoboda (ředitel Správy železniční dopravní cesty)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alena Schillerová, Jiří Svoboda (ředitel Správy železniční dopravní cesty)

Elektronická evidence tržeb (EET) funguje v České republice už tři roky. V květnu chystá vláda Andreje Babiše třetí vlnu, která by se měla týkat řemeslníků. S dosavadními výsledky EET jsme spokojení, říká místopředsedkyně vlády a ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová.

„Hlavním důvodem, proč jsme zaváděli EET, je narovnání podnikatelského prostředí. Peníze, které přinesla do státního rozpočtu jsou vedlejší efekt, se kterým jsme počítali a za který jsme rádi,“ tvrdí Schillerová.

V době, kdy vláda se zaváděním EET začínala, vykazoval Český statistický úřad 130 miliard zatajených tržeb, uvádí ministryně. Podle analýzy zveřejněné na začátku října však je u nás objem šedé ekonomiky přes 460 miliard korun ročně.

„Tyto analýzy se vždycky dělají zpětně, nemyslím si, že je to za aktuální období,“ hájí se Alena Schillerová s tím, že vláda v boji proti daňovým únikům kromě EET nasadila také takzvaná kontrolní hlášení a zaměřila se i na velké nadnárodní korporace. „Celkově je to obrovský úspěch,“ tvrdí.

33 miliard za 3 roky

„Dnes na tiskové konferenci jsem ukazovala, jak stouply tržby v těch segmentech, pro které EET platí, nebo jak se třeba zvedla průměrná mzda ve stravování. To všechno potvrzuje, že EET narovnává nejen výběr daní u DPH a přímých daních, ale i takzvané černé zaměstnávání,“ je přesvědčená ministryně financí.

Za tři roky fungování přinesla EET podle Finanční správy asi 33 miliard korun, přičemž zhruba dvě třetiny tvoří prostředky získané díky kontrolním hlášením a zbylou třetinu díky EET, uvádí Alena Schillerová.

EET nikoho neohrožuje

Ministryně odmítá obavy kritiků, podle kterých mohl být přechod na elektronickou evidenci tržeb pro některé podnikatele likvidační. Není důvod, aby k něčemu takovému docházelo, tvrdí s tím, že náklady na pořízení pokladny dlouhodobě klesají a dnes se pohybují kolem tří tisíc korun.

„Fyzickým osobám navíc poskytujeme v roce zahájení slevu na dani ve výši pět tisíc korun,“ dodává Schillerová. Likvidační podle ní nejsou ani sankce, které za pochybení uděluje Finanční správa. „Velké procento je řešeno napomenutím nebo velmi nízkými sankcemi,“ dodává.

Splnil svůj účel projekt loterie Účtenkovka, který měl motivovat lidi, aby si brali účtenky i za drobný nákup? A za jakých podmínek je Alena Schillerová ochotná přesouvat finanční prostředky ve v návrhu státního rozpočtu na příští rok: Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.

Spustit audio

Související