Do střední Evropy proniká flebotom, příbuzný komára, jehož štípnutí může být i životu nebezpečné

„Zrovna příští týden se chystáme na jižní Moravu, protože kontinuálně monitorujeme, jestli se flebotomové už z jižních států posunuli až k nám,“ říká Vít Dvořák z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dodává, že zatím žádný druh na našem území zaznamenán nebyl.

K monitoringu vědci využívají jednoduché entomologické zařízení, kde je klíčová odchytová světelná past.

„Je to vlastně tubus, který je opatřený žárovičkou a takovým větráčkem. Ten se navlékne na sběrný cylindr z velmi jemné látky, do které nachytaný hmyz potom padá a ze které se nedostane. A když celé to zařízení připojíte na baterii, žárovička začne svítit, hmyz se sletuje za světlem a vrtule ho nasaje do cylindru,“ popisuje entomolog.

Čtěte také

Už žádné nálety komárů? Olomoučtí vědci chystají manuál, jak proti otravnému hmyzu bojovat

Nechtěný suvenýr

Tímto způsobem našli odborníci tyto komáry ve všech zemích podél Středozemního moře. „Někdy dochází k tomu, že si flebotomem přenesený patogen přivážejí lidé ze Středomoří jako nechtěný suvenýr z dovolené,“ konstatuje Vít Dvořák.

Ale jak si prohlížíme na mapce před sebou, nebezpeční komáři se objevují už i v evropském vnitrozemí. „Vyskytují se i v zemích, jako je Švýcarsko, Rakousko, Německo a podobně. Vždycky jenom lokálně, ale je zřetelné, že tak jak se mění klima a životní prostředí, tak si areál výskytu mění,“ doplňuje entomolog.

Flebotom je malý bodavý hmyz, který po kousnutí saje krev a některé druhy mohou na člověka přenášet nebezpečné mikroorganismy – viry nebo parazitické prvoky rodu leishmania, česky ničivky. „Ta hlavní způsobuje relativně velmi závažné, potenciálně nebezpečné, a dokonce až život ohrožující onemocnění člověka,“ upozorňuje vědec.

Nebezpečný, nebo neškodný?

Flebotomů existuje několik set druhů. Které z nich jsou nebezpečné, řeší v evropském projektu CLIMOS česká laboratoř.

Iva Kolářová a Vít Dvořák z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK předvádějí, jak funguje odchytová sada na komáry|foto:Eva Kézrová, Český rozhlas

Iva Kolářová z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mě vede do malého skladu, kde je několik regálů a na nich průhledné boxy, kde je stabilní teplota a vlhkost. „Takže tady vidíte samce i samice flebotomů, někteří se už páří,“ ukazuje.

Aby samičky mohly klást vajíčka, potřebují krev, ze které získávají živiny pro jejich tvorbu. K tomu se v laboratoři využívají myši. Lidé si samozřejmě všichni dávají dobrý pozor, aby je středomořský komár neštípnul.

Kolegyně Ivy Kolářové mezitím za prosklenými dveřmi krmí larvičky rozemletými králičími bobky. „To jim velmi chutná,“ usmívá se vědkyně. „Potom se zakuklí a vylítne dospělý flebotom, který připomíná miniaturního komára.“

Zrádné sliny

Flebotomové přenášejí mikroorganismy, když sají lidskou či zvířecí krev. Pomocí slin flebotomové brání srážení krve a zároveň pomáhají leishmaniím usadit se v prostředí lidské/zvířecí kůže. Právě komáří sliny proto vědci analyzují.

„Vezmeme flebotomy, kteří ještě nesáli, a vypitváme z nich slinné žlázy plné proteinů, které potom potřebujeme identifikovat,“ přibližuje parazitoložka.

Od zahraničních kolegů pak Češi získají vzorky krve místních psů a lidí a zjišťují v nich přítomnost protilátek proti slinám flebotomů. Tímto srovnáním se vyhodnocuje, kde a jestli flebotomové mohou člověka ohrozit.

Na základě dat z okolí celého Středozemního moře by měla vzniknout také zajímavá mobilní aplikace, která by uživatelům poradila, jak velké je riziko aktivity flebotomů, a tedy také nákazy nějakým patogenem, který přenášejí, vysvětluje Vít Dvořák.

Protože pokud se po návratu z dovolené projeví nějaké příznaky, mohou pak lékaře upozornit, že původcem by mohl být středomořský flebotom.