Lidé mokřady vnímali jako líhniště komárů, přitom jde o obrovskou zásobárnu vody, zdůrazňuje ekoložka
„Uvádí se, že ve 20. století zaniklo 1,9 milionů kilometrů mokřadů po celém světě, to je 24 rozloh České republiky,“ upozorňuje Kateřina Berchová-Bímová z Katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU, která se zabývá vlivem člověka na přírodu a na přírodě blízká společenstva. V rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvila nejenom o významu mokřadů, ale také o invazivních rostlinách nebo zelených střechách.
Ráda se touláte mokřady. Tam je ale dost často vlhko a zima, čím vás učarovaly?
Mokřady jsou kouzelné v tom, že jsou živé v každém roční období. Přítomnost vody dává energii, která mokřad dělá živým i v době vegetačního klidu. Líbí se mi i z toho důvodu, že hostí vzácné druhy rostlin, živočichů.
Víme vůbec, co je ten správný mokřad?
Čtěte také
Mokřady z definice jsou území slatin, bažin, rašenilišť, ale počítáme mezi ně i mokřady člověkem uměle vytvořené, rybníky a jakékoliv lokality s vysokou hladinou podzemní vody.
O mokřadech se mluví jako o jednom z nejvíce ohrožených biotopů na naší planetě. Tak jaká je teď situace?
Důvodem ohrožení je antropogenní tlak, protože mokřady byly vždycky lidstvem brány jako neúrodná, podmáčená půda, kde se nedalo nic dělat, nehostinné bažiny, ještě ke všemu líhniště komárů. Tak se člověk snaží je nějakým způsobem využívat jako zemědělskou půdu po vysušení, ohrožené jsou velmi často zástavbou, volná půda, která doposud není využitá.
O mokřadech se říká, že na jejich existenci závisí celé lidstvo, nejenom druhy ptáků, kteří tam hnízdí. Tak v čem jsou mokřady důležité?
Jsou obrovskou zásobárnou vody a ovlivňují celý hydrologický cyklus, tvorbu srážek nad pevninou. Často to jsou přechodové ekosystémy, ekotony, které tvoří bariéru mezi vodním s suchozemských prostředím.
Kolik vody dokáží mokřady celosvětově udržet?
Podle Světového fondu pro přírodu se uvádí, že to je deset až dvacet procent zásob sladké vody na pevninách, takže to je poměrně hodně. A z hlediska akumulace se uvádí, že 10 metrů čtverečních mokřadů zadrží až devět tisíc litrů vody, takže to je obrovitánské množství, které se v lokalitě udrží. A potom mokřad s ním pracuje, dochází k výparu, pomalému vysychání. Mokřad by ale neměl vyschnout, vždycky by tam měla být zvýšená hladina podzemní vody.
Zabýváte se také invazním druhům rostlin. Jsou to silní hybatelé změn?
Bohužel ano, protože to jsou většinou druhy, které mají velkou konkurenční schopnost, vytlačují ostatní druhy rostlin a živočichů. V případě rostlin jsou tyto druhy schopné změnit celý ekosystém včetně živinových a hydrologických poměrů v půdě, společenstva hub a rostlin. Takže změní celý ekosystém od základů.
A jsou invazivní druhy rostlin i v mokřadech?
Ano, a velmi často. Prostředí mokřadů je díky přítomnosti vody stabilní, je tam pořád dostatečně vlhko, klima je tam stálejší, ostatně říká se, že mokřady stabilizují klima, tlumí extrémy jak do horka, tak směrem k velkým mrazům. A tak díky tomu se v nich často udržují i nepůvodní druhy. A když se tam jednou rozšíří, tak je to poměrně velký problém.
A může kvůli invazivním druhům rostlin mokřad zaniknout?
Nezanikne, ale změní se ve složení společenstev, která jsou tam přítomná. Často se může stát, že mokřad začne trochu víc vysychat. V kombinaci se snižující se hladinou podzemní vody může invaze způsobit až zánik mořkadu, ale to není nejčastější problém. Spíš je problém, že změní společenstva, takže vymizí druhy vázané na mokřadní prostředí. A ty jsou poměrně vzácné.
Co je třeba udělat proto, abychom udrželi mokřady? Nebo aby vznikaly nové?
Dnes osvěta je na docela vysoké úrovni a všichni jsou si hodnoty mokřadů vědomí, ale pořád zásadní je neodvodňovat, nepovolovat výstavbu na takových lokalitách, a udržovat vodu v krajině.
Co všechno víme o invazních rostlinách? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Užívání auta, spotřeba masa, volba zaměstnání. Klima máme pořád v rukou, vyzývá klimatolog
Klimatolog Miroslav Trnka upozorňuje, že se zvyšuje extremita horkých vln a sucho střídají povodně. Dobrá zpráva ale je, že začínáme změnu klimatu vnímat jako problém.
-
Sněžné řasy barví sníh. Jejich vliv na klima zkoumají čeští vědci. Mají k tomu i vzorky z Antarktidy
Na tání ledu kolem Antarktidy by se mohly podílet i takzvané sněžné řasy. Pouhým okem jsou neviditelné, je možné si jich všimnout podle toho, že zabarvují sníh.
-
Pletí je nejbezpečnější, doporučuje zahradník. Které květiny na zahradě nejvíce voní?
Osobně mám rád přírodě blízké zahrady, to znamená, že trochu ctím to, co příroda sama na nás nachystá, říká zahradník Eduard Chvosta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.