Pozor na lesní ovoce. Tasemnice liščí může vážně poškodit vaše játra, onemocnění se projeví až po letech

„Jednou jsem měl horečky, zimnice, vyzvracel jsem se... normální chřipka,“ popisuje 31letý Kamil Pacinda, jak se u něj objevily příznaky echinokokózy. Způsobují ji larvy tasemnice liščí. Toto onemocnění je vzácné, ovšem závažné. A počty případů dle odborníků rostou nejen u nás, ale i v dalších středoevropských zemích. Zákeřné je v tom, že se projevuje 5 až 15 let po nákaze.

Nebezpečné ovoce a mazlíčci

Nejčastěji se můžeme nakazit ze syrového lesního ovoce. Před snědením je proto dobré ho omýt, ideálně teplou vodou. Riziko toho, že se nám do těla dostanou vajíčka tasemnice liščí, tím velmi snížíme. Nakazit se ale můžeme i po kontaktu s naším psem nebo kočkou, kteří proběhli místem, které liška infikovala svými výkaly. Proto je potřeba mýt si ruce a zvířata odčervovat.

Čtěte také

iROZHLAS

V Česku roste počet případů tasemnice, letos už lékaři zaznamenali šest případů. Mohou být na lesním ovoci

„Je to nové onemocnění, které v posledních 10 až 20 letech roste. U postižených lidí se parazit množí hlavně v játrech, je to tak v 99 % případů. A protože roste jen o několik milimetrů ročně, dlouho zůstává nerozeznán,“ vysvětluje infektolog František Stejskal z Fakultní nemocnice Bulovka v Praze.

Aktuálně v Česku lékaři sledují asi 40 pacientů trpící echinikokózou. I pro zdravotníky je někdy těžké rozeznat, že se jedná o nákazu tasemnicí liščí. V játrech tento parazit připomíná někdy i nádor, takže případů může být dle odborníků daleko více. Nemoc musí odhalit a potvrdit řada vyšetření, jako je třeba CT jater a odběr specifických protilátek v krvi.

Léčba antiparazitiky

„Kde to není operabilní, tam se onemocnění snažíme léčit antiparazitiky a pacienti, co mají rozsáhlá ložiska, musí léky užívat celoživotně. Cílem je, aby se parazit nedostal do jiných orgánů. Pacienti léky většinou snáší dobře.“

Těžké případy echinokokózy pak řeší odborníci v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Právě v něm pomohli už zmíněnému Kamilu Pacindovi, a to částečnou transplantací jater. „Nejvíc mě vyděsilo, že přišla transplantace. Ale doktorům se to fakt povedlo, nic mě nebolí, jen jsem trochu zhubnul. Je to paráda, žádné komplikace, nic.“

Operativní léčba

Možností, jak operativně onemocnění způsobené larvami tasemnice liščí řešit, mají lékaři hned několik. „Většinou jde o složité chirurgické výkony. Za poslední roky jsme měli kolem deseti případů, ale těch případů je nepochybně víc. Pacienti třeba zpočátku běhají s diagnózou rakoviny jater a teprve po vyšetřeních zjistíme, že původcem je echinokok,“ popisuje přednosta Kliniky transplantační chirurgie pražského IKEMu Jiří Froněk.

Lékaři pak pacientovi pomáhají podle rozsahu postižení. „Bez jater člověk žít nemůže. Cílem je úplně odstranit nemocnou část jater a záleží, jak je veliká. Někdy třeba odstraníme jen pravý lalok jater, a je-li levý lalok dostatečně velký, pacient nepotřebuje ani transplantaci,“ uzavírá.