Člověk má záminku dozvídat se i o absurdních tématech, chválí si hereckou profesi Cyril Dobrý

3. červenec 2024

Na filmovém festivalu v Karlových Varech se s moderátory Hankou Shánělovou a Pavlem Sladkým setkali dva zástupci mladé herecké generace, Antonio Šoposki a Cyril Dobrý. Herci známí z oceňovaných snímků i televizních minisérií si s moderátory povídali o svých posledních rolích, o mezigenerační spolupráci i o rozdílech v práci pro film a televizi. „Je to trošku jiný styl herectví, ale určitě to není jiný sport. Jsou to úplně neznatelné nuance,“ říká Šoposki.

Hlavní role v Tancuj Matyldo, filmu, který má nelehké téma, hrají Regina Rázlová a Karel Roden. A vy jim sekundujete. Jaká byla spolupráce s nimi na place?

AŠ: To téma je opravdu hluboké a celým štábem prostupovalo, troufnu si říct, velmi přirozeně, protože hlavní tvůrci filmu, režisér a scenáristka Petr a Nataša Slavíkovi, mají s tím tématem, s Alzheimerovou chorobou, vlastní zkušenost z rodiny. Byl to hrozně přirozený proces, jakým nás do toho zasvětili.

A s Karlem a s Reginou se pracovalo úplně skvěle, protože oba dva jsou neuvěřitelní profesionálové. A vlastně i pro mě jakožto ještě tehdejšího studenta konzervatoře bylo úplně skvělé je pozorovat při práci. A být toho součástí byl pro mě velký přínos.

Čtěte také

Dokázali byste jmenovat nějakého hereckého kolegu, od kterého jste se během natáčení něco konkrétního naučili? Když se třeba točil záběr znovu, něco se změnilo, a vy jste viděli, jak k tomu přistoupí, co ze sebe dostane... Inspiroval vás takto někdo? Naučil vás takto někdo něco konkrétního?

AŠ: Můžu rovnou zmínit Karla Rodena, protože mi přišlo neuvěřitelné, jak on absolutně přesně vždycky ví, co jde hrát a co chce, aby ta scéna řekla. To mi přišlo neuvěřitelné, jak na tom pracoval. A kolikrát jsme se třeba zasekli i s režisérem, že jsme si třeba hodinu povídali o tom, co z toho má vzejít, a potom jsme to šli natočit. Takže to mi přijde, když na to je čas, skvělé, když se to takto dělá.

Čtěte také

Cyril Dobrý vloni ve filmu Její tělo hrál režiséra pornografie, film vypráví o sportovkyni, která se dá na dráhu pornoherečky, podle skutečného příběhu. Čím byla tato role zajímavá a jakým způsobem dnes vlastně zobrazovat porno byznys v kinematografii?

CD: To se týče spíše toho filmu jako celku než mé herecké práce, protože já si myslím, že jsem tam tou svojí rolí porno byznys zas tak neobnažoval, neodvyprávěl jsem tam podle mě linku, která by byla jenom o porno byznysu. Ale určitě to bylo zvláštní. No, je zvláštní se tím tématem zaobírat a potom tam být s těmi lidmi, co se tomu věnují.

Mám na této práci rád, že když se člověk potká pracovně s nějakým takovým tématem, tak mu to umožní do něho nahlédnout tak, jak by normálně jako civilista nemohl, že se třeba může setkat s lidmi, co tam byli jako poradci: různí porno producenti, režiséři, herci… A je to vlastně zajímavé, že člověk má tu práci jako záminku k tomu se vzdělávat v takto absurdních tématech.

Předpokládám, že ta témata ale budí hodně reakcí. Chodí ty reakce i k vám jako k hercům, nebo jenom k tvůrcům toho filmu? Dostane se to k vám?

CD: Já si myslím, že když je člověk herec, má trochu takovou imunitu, že je schované za to, že je to jeho práce a že se o to musel zajímat.

Čtěte také

Jak přistupujete k rolím v seriálech, jako je třeba Ordinace v růžové zahradě? O těchto seriálech nepřemýšlíme nikdo příliš v uměleckých termínech... Je to věc na placení složenek, je to věc na rozvíjení svojí herecké zkušenosti nebo na získávání dalších kontaktů, nebo něco, co je kontinuální práce, kontinuální příjem a zkušenost? Co z toho si vlastně nejvíc vzít?

AŠ: Já myslím, že je to kombinace všeho, co jste tady vyjmenoval. Zároveň třeba konkrétně u Ordinace, kde jsem měl možnost být rok a teď se tam budu vracet, je skvělé, že tam jsou strašně fajn lidi a hrozně dobrý kolektiv.

Já asi nemůžu říct, že k tomu přistupuji jinak než k jakékoliv jiné práci, protože to nemůže fungovat tak, že přijedu do ateliéru do Hostivaře a řeknu „teď budu hrát hůř“, nejde k tomu přistupovat jinak. Samozřejmě je to trošku jiný styl herectví. Je to takové třeba víc po povrchu, ale určitě to není jiný sport. Jsou to úplně neznatelné nuance.

Jak herci tráví čas na festivalu v Karlových Varech? Jak vnímají změny ve filmovém průmyslu? Jak se liší přípravy na natáčení filmů a seriálů? A na čem aktuálně pracují? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související