Chybujete v psaní i/y? V chorvatštině nebo srbštině takový problém nemají
Vyjmenovaná slova s tvrdým „y“ se také v tomto školním roce budou učit české i slovenské děti. Naopak v chorvatštině a srbštině se žádné tvrdé „y“ nepíše. Podle jazykovědců se totiž různé jazyky vyvíjely odlišně a některé si svůj pravopis nesou z dávné historie. Poslechněte si celou reportáž.
Ve 12. až 15. století zněla angličtina docela odlišně, než jak ji známe dnes. Zatímco psaná podoba zůstala, mluvený jazyk se vyvíjel – postupně, generaci za generací. „Příkladem je takzvané velké posouvání samohlásek, Great Vowel Shift. Dlouhé samohlásky přízvučné se začaly vyslovovat uzavřeněji než dříve, změna E na I,“ říká Ondřej Tichý z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Univerzální pravidlo neexistuje
„V češtině, přibližně ve stejné době, postupně mizel rozdíl ve zvuku Y a I,“ říká Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu Akademie věd. „Máme doklad spodobnění dvou hlásek z doby Husovy v 15. století,“ upřesňuje.
Čtěte také
Problémy s psaním Y a I řeší žáci třeba i na Slovensku. „Ještě složitější to mají v Řecku, kde se jako I vyslovuje třeba také psané OJ nebo EJ. I v angličtině se I dá zapsat třeba jako EI nebo IE a mnoha dalšími způsoby. A žádné univerzální pravidlo na to není,“ říká Ondřej Tichý.
„Existují určité mnemotechnické pomůcky, třeba ‚I before E except after C‘, ale i tohle jednoduché a velmi rozšířené pravidlo má mnoho výjimek.“ Zato ve Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku nebo Bulharsku problémy s psaním I/Y nejsou. Za různých historických okolností totiž z tamních jazyků Y zmizelo.
Pokusy o reformu se neujaly
„K radikálnímu řezu se v srbském prostředí rozhodl Vuk Karadžić, který navrhl pravopis, který by byl co nejjednodušší a odpovídal tomu, jak se to vyslovuje.“ To se ale stalo až v 19. století, kdy na jazyk už přece jen měly vliv výrazné národní osobnosti. Obrozenci, univerzity nebo vydavatelé slovníků. Ani oni ale neměli poslední slovo.
Ondřej Tichý dodává příklad americké angličtiny podle slovníkáře Webstera. „Jeho první pokusy o reformu americké angličtiny se neujaly, protože byly příliš radikální. Poučen prvotním neúspěchem nakonec dává dohromady slovník s celkem kosmetickými změnami.“
Podle jazykovědců je těžké vysvětlit, proč se některé změny v jazyce ujaly a jiné ne. Jazykové autority a vydavatelé slovníků spolu soupeří v podstatě dodnes.
Související
-
Kdo mluví bretonsky, toho už nepovažují za burana nebo opožděnce. Lidé jsou na to hrdí
Bretonštinou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.
-
Romano suno 2022: Národ zůstane národem, pokud si uchová svůj jazyk
Soutěž Romano suno, kterou pořádá obecně prospěšná společnost Nová škola, proběhla letos už po 25. Snahou soutěže je podpořit používání romštiny.
-
Náš jazyk je potřeba chránit a kultivovat, zaznívalo na oslavách Dne romského jazyka
V pražských Holešovicích se konala oslava Mezinárodního dne romského jazyka. Během programu vystoupily se svými literárními díly romské autorky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
