Česká rodina putuje odlehlou částí Tuniska karavanem. Dcery v něm mají pokojíček i školu

Češi se masově vracejí na tuniské pláže. Letos jsou jedni z nejpočetnějších, kdo severoafrickou zemi navštěvují. Počty se vrátily na úroveň před epidemií covidu. Jen málokdo ale pozná jinou část Tuniska než právě mořské pobřeží s resorty. Tuniské vnitrozemí je nejen bohaté na památky, ale má i krásné hory a poušť.

V úplně zapadlé části Tuniska, v oblasti Gasrín u alžírských hranic, kam turisté nezavítají, jsem potkal auto s českou poznávací značkou, a s karavanem.

Zpoza volantu hbitě vyskočil pán, který se mi představuje jako Josef, a hned se ptám, kde všude v Tunisku už byli: „Vlastně jsme ho objeli k dnešnímu dni skoro celé, chybí nám jen severní pobřeží od Tabarky po Bizerte, a jinak jsme to obkroužili úplně.“

Žádní cizinci

Potkali jste tady v té části Tuniska vůbec nějaké cizince?

„Až tebe teď. Jinak jsme nikoho nepotkali. Potkali jsme dva motorkáře, ale s dětmi vůbec nikoho,“ směje se Josef.

Vidím, že máte za autem přívěs. Skoro bych řekl, že to je pro psy. Takový zvláštní tvar to má: „Je to karavan, tady spí velitel posádky. Nahoře je střešní stan. Leontýnko, jak se do něj leze?“

Čtěte také

„Žebříkem.“ Ten teď ale strašně pálí. Žebřík se rozdělá a holky spí nahoře.

Jede celá rodina: „Jsme čtyři, já, holky – Pepinka, Leontýnka, a moje žena Klára,“ vypočítává Josef.

Většinu roku na cestách

V Tunisku nejsou jen na skok. Cestují po něm už měsíc: „Na našich cestách hodně kempujeme, ale je pravda, že v Tunisku mnohem míň, není to tu úplně vhodné pro kempink a teploty jsou příliš vysoké,“ říká Klára. 

Má to také své limity, přiznává Josef: „Tunisko je super, ale ohledně echtovní kempařiny tady není kempů moc, anebo jsou to opravdu spíše taková obyčejná stání pro karavany, kde není přípojka ani žádné zázemí pro hygienu.“

Do této části Tuniska u hranic s Alžírskem turisté obvykle nezavítají

A jsou vůbec červenec a srpen vhodný čas na cestování v Africe? „No, to asi ne, ale je léto, lidé mají dovolené, prázdniny, takže se to nabízí. Všechno se dá, když člověk chce,“ zamýšlí se Klára.

Celý svět v přívěsu

Jak dlouho denně strávíte v autě na cestě? „My to máme tak, že se vždycky snažíme být tři dny na jednom místě, rozbijeme cirkus, a pak autem vyjíždíme na takové hvězdicové výjezdy kolem základny.“

Holky Pepinku a Leontýnku cestování baví. V Tunisku se jim líbilo úplně všechno. V autě mají i pokojíček s hračkami: „Tady máme vysílačku, baterku, v batozích hračky, abychom si mohli hrát.“

„Taky jsme teď povinně sjížděli Hvězdné války, protože jsme navštívili tady v Tunisku všechna filmová místa, kde se Hvězdné války natáčely,“ ilustruje náplň cesty Josef.

Do školy jen dvakrát ročně

Mezitím se dozvídám, že Josef se svou ženou Klárou a malými dcerkami jezdí s karavanem vlastně pořád. Josef přitom natáčí cestovní reportáže a dodává je soukromým televizím, což rodinu živí.

„Býváme až dvě stě dní v roce na cestě. Takže naše děti nechodí do školy ani do školky, jsou to domškolačky. Jsou vedené v kmenové škole a jen dvakrát do roka s nimi jezdíme na přezkoušení. To nám dává svobodu, nejen na cestování, ale i v životě,“ prozrazuje Klára.

V Tunisku moc kempů nenajdete

Josefínko, a nechodila bys radši do školy s dalšími dětmi? „Někdy se mi na té cestě stýská po kamarádech, ale je to lepší než sedět ve škole,“ připouští dívka. 

Tahle česká rodina na cestách tvrdí, což sám můžu potvrdit, že v Tunisku vůbec není těžké ani nebezpečné stále něco nového objevovat.

Spustit audio

Související