Uprostřed egyptské pouště se nachází opuštěné magické místo, kde působili římští kameníci

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nedaleko letoviska Hurgháda totiž leží dobře ukryté římské těžařské město Mons Claudianus
0:00
/
0:00

Uprostřed vyprahlé egyptské pouště se dodnes povalují rozpracované žulové sloupy, které měly putovat do dva tisíce kilometrů vzdáleného Říma. Nedaleko letoviska Hurgháda totiž leží dobře ukryté římské těžařské město Mons Claudianus. Před dvěma tisíci lety v něm měli kvalifikovaní kameníci nadprůměrné platy a dobré zázemí. Dnes je místo opuštěné a turisté ho úplně míjejí. Navštívil ho ale zpravodaj Radiožurnálu v Egyptě Štěpán Macháček.

Na stopě uprchlé velbloudici

Po hodině úmorné jízdy pouštní pistou zahlédl Hasan v dálce pod skalou bílý pick-up. Zastavujeme u něj. Je to jeho bratr Sálim: „Tady jsou její stopy. Na stopách poznám, jak jsou staré, a kdy tudy tedy prošla.“

Sálim říká, že už přes týden hledá velbloudici s mládětem, která mu utekla, „Vyčtu z nich, jestli měla náklad, nebo šla na lehko. Jestli to byl velbloud, nebo velbloudice, a jak byla stará,“ vysvětluje.

Beduíni mají naprosto unikátní schopnosti stopování. Podle stopy auta poznají, zda tudy jel známý, turisti nebo vojáci

Hasan a Sálim jsou bratři šejcha beduínského klanu Chušmán, který tuhle oblast obývá. Beduíni mají ve stopování naprosto unikátní schopnosti. „Poznám i podle stopy auta, kdo tu kdy byl. Jestli tudy jel brácha, nebo turisti, nebo vojáci. Sloužili jsme proto i ve speciálních jednotkách armády,“ vysvětluje mi.

Dva tisíce let staré kamenictví

Po dvou a půl hodinách jízdy pouští jsme s Hasanem dorazili na místo: uprostřed vyprahlých skal se tady povalují krásně otesané kusy kvádrů, sloupů a dalších stavebních prvků, ze kterých Římané budovali své impérium.

Nejpěknější dochovaný výrobek zdejší hutě: asi osm metrů vysoký žulový sloup, krásně opracovaný do kulatého profilu s patkou i hlavicí

Římané byli úplně všude. A měli za ušima. Věděli, kde najdou vodu, kde je zlato, kde můžou těžit žulu nebo čedič. Tamhle nahoře sídlil velitel tábora a tady bydleli řemeslníci,“ mapuje místo Hasan.

Tady v písku za hradbami tábora leží asi nejpěknější dochovaný výrobek zdejší hutě, je to asi osm metrů vysoký žulový sloup, krásně opracovaný do kulatého profilu s patkou i hlavicí. Tady uprostřed je ale prasklý na dvě půlky, což je zřejmě ten důvod, proč odtud sloup neputoval 100 kilometrů pouští k Nilu a pak další možná 2000 kilometrů na lodi po Nilu a dál do Říma.

Nad čajem s beduíny

Čtěte také

A zatímco si já procházím neuvěřitelné zbytky římského města, Hasan už tady už sbírá zbytky suchých keříčků, aby připravil ohýnek na čaj. No, žádný beduín holt moc dlouho bez čaje na ohni nevydrží.

Zdejší beduíni dřív věřili, že ruiny jsou sídlem zlých duchů. A staří se toho místa dodnes bojí. Nepřibližují se, protože se bojí, že by se jim mohlo něco stát,“ upozorňuje mě. Tak a já se teď na chvíli zastavím, aby mi pořád pod nohami nerámusilo kamení.

Slyšíte to? Akorát moucha mi právě sedla na mikrofon, jinak je tady naprosté ticho, nikde živé duše. Mons Claudianus je úplně magické místo uprostřed vyprahlých pouštních hor, nikdo ho tu nehlídá, a málokdy sem noha nějakého návštěvníka vkročí.

Naprosté ticho, nikde živé duše. Mons Claudianus je úplně magické místo uprostřed vyprahlých pouštních hor

autoři: Štěpán Macháček , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související