Brněnští experti vytiskli první bezpilotní letadlo. Chystají se s ním monitorovat bolševník

23. září 2019

Leteckým inženýrům na Vysokém učení technickém v Brně se podařilo během 140 hodin vytisknout první bezpilotní letadlo. Vědci z Fakulty strojního inženýrství teď celý model z 3D tiskárny dokončují. Až ho dovybaví fotoaparáty, chtějí ho využívat pro snímkování zemského povrchu.

Čtěte také

„Stavební prostor je zhruba 300 x 300 x 600 milimetrů, tiskly jsme na tom díly trupu, tedy větší díly, ale jen proto, že jsme chtěli ušetřit čas a námahu. Jinak by nebyl problém je ve fázi konstruování rozdělit a vytisknout na této menší tiskárně,“ ukazuje Petr Dvořák z Leteckého ústavu VUT na přístroj před námi, který má na výšku jen asi metr.

Letadlo rychle a bez námahy

Na této 3D tiskárně se ostatně tiskla většina dílů nového bezpilotního letadla. To se běžně vyrábí z laminátu, ale jde o náročný, pracný a zdlouhavý proces. Proto dostal student Martin Sladký nápad a jako svoji bakalářskou práci si zvolil výrobu letadla pomocí 3D tisku.

„Má to tu výhodu, že večer se přijde k tiskárně, zapne se program a tiskárna do rána část letadla sama vytiskne. A takto se postupně s minimální námahou vytiskne celé letadlo,“ popisuje student a dodává, že jednotlivé díly je pak už jen potřeba slepit lepidlem.

Jak může bezpilotní letadlo prospět přírodě?

Bílé letadlo s červeným označením VUT 714 měří na délku něco málo přes metr, váží jen asi kilo a půl a skládá se celkem z 15 částí včetně krytu. Vědci teď k němu přidají autopilota, dva fotoaparáty a budou s ním snímkovat zemský povrch.

Čtěte také

„Ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd hledáme a snažíme se monitorovat invazní druhy rostlin jako bolševník nebo zlatobýl,“ vysvětluje Petr Dvořák. Nad město se s letadlem vzlétnout nechystá, protože projekt mapuje hlavně přírodní oblasti. „Je příjemné, že i kdyby se letadlo náhodou rozhodlo spadnout z nebe, tak tam nikomu nic neudělá,“ usmívá se.

Místo složité opravy rovnou nový díl

Možnost poškození stroje při pádu je další důvod, proč odborníci chtějí podobnými 3D letadly postupně nahradit ta laminátová. Jejich výroba totiž trvá klidně i dva měsíce a v případě nehody musí pilot na nový vzlet dlouho čekat. „Na 3D tiskárně si ale můžu víceméně během noci vytisknout náhradní díl a opravit letadlo velice operativně,“ doplňuje Petr Dvořák.

Využití 3D tisku pro výrobu velkých dopravních letadel je ale podle něj, navzdory těmto nesporným výhodám, technicky nereálné.

autoři: Pavla Lioliasová , and
Spustit audio

Související